Ideální žena je ta, která je vám věrná a zahrnuje vás péčí a něhou, jako kdybyste byl jejím milencem. (Marcel Achard)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - volný verš » lístenie si len predstavujem

lístenie si len predstavujem

a plodonosné mi uniká
pomedzi škrabance
novými záhybmi v plotoch tam
ďalej mrie
priamo vedľa toku

hanbím sa
och, myslíš že to o mne vedia?
naše konáre
vieš čo myslím
o strome čo sa vo mne pohol
hore srdcom

chodíme k nemu
osve a potajomky
strácať samovravu
medzi riadkami nezvlčeného maku
láme sa mi hlas

do teba

po nociach nechtom vyškriabkávam
dôvody rôznych tvarov
ako do omietky

.

Komentáře

15.02.2014 15:02

rezka

první sloka je pro mne jako kámen, neumím rozklíčovat...
od druhé sloky mi plyne báseň jako řeka života
zpívá svou odvěkou píseň, šumí, bublá, zraňuje se o kameny, jiné kameny ohlazuje svou silou opakovaného...
poslední sloka mě bolí, jako drápanec tnutý do nezhojenýho!
nemohu jinak, než palcovat i pro ten kámen i pro tu bolest!

15.02.2014 21:38

Marta

rezi, prvá sloka hovorí, že často
to čo môže priniesť "úrodu", tie najplodnejšie halúzky
nechávame unikať
možno boľavo možno
len tak
odumiera

vďaka, za odozvu, dievča
vyzeralo to, že nič ten text nikomu nehovorí
len dýcha a dýcha do zadýchčania :)

16.02.2014 05:55

Vorona

seš to ty, s těmi svými výkřiky něhy, kterou jakobys už postrádala...
takovej křik po životě...
vlastně mi to připomnělo moje díla, ve kterých řvu
často zhnusená a ty zas smutná

16.02.2014 08:21

Marta

vlastně mi to připomnělo moje díla, ve kterých řvu

áno, Vorona, skvelý postreh
vďak

16.02.2014 17:54

Jaroslav Vraj

a plodonosné mi uniká
pomedzi škrabance
novými záhybmi v plotoch tam
ďalej mrie
priamo vedľa toku

neumím se tu tentokrát dostat k plátnu -
děj se sice odehrává, jen já tak trochu
přemítám, jestli pobrat vestoje a nahlas přikývnout

priamo vedľa toku

nebo si raději, schoulenej na svý sesli, počkat
do dalšího dějství...

...sál je plnej lidí, a jen dva z nich se pokusili?

hanbím sa
och, myslíš že to o mne vedia?
naše konáre
vieš čo myslím
o strome čo sa vo mne pohol
hore srdcom

zkouším dál:
naše konáre co? co se s nima děje? kdyby třeba
„za naše konáre“, usadil bych se spokojeněji

naše konáre
vieš čo myslím
o strome čo sa...

kam patří druhý verš - k prvnímu, nebo jinam?
a ani pak mi to nenaladilo:
„vieš čo (si?) myslím“ - nevím, tápu, kombinuju, a znovu přemítám

chodíme k nemu
osve a potajomky
strácať samovravu
medzi riadkami nezvlčeného maku
láme sa mi hlas

tady sem se poprvý s chutí napil...

píšeš velmi lehkou rukou, ale ne všechno mi tu dneska
kříslo i po jiným - a že Tě přesto budu číst moc rád:)

17.02.2014 09:42

Marta

dobre, Jarku, skúsim ti to

text sa skladá z viacerých, povedzme, plôšok
sú natočené k sebe a navzájom zrkadlia obsah jedna v druhej

prvú strofu nutne musíš spojiť s názvom
táto „plôška“/úlomok zrkadielka/ zachytáva rozpoloženie subjektu
uvedomujúceho si svoju „nečinnosť“
škrabance – bolestivosť
ploty – istá nesloboda
tok – plynutie /vody, času..../

a ďalšia plôška
subjekt sa obracia priamo /na niekoho druhého? na seba? ..?/
sčasti korešponduje s prvou strofou /hanbí sa za tú svoju neschopnosť, ktorú si možno navodil sám a možno ju ani nevie ovplyvniť/
sčasti už smeruje dovnútra. pýta sa: myslíš, že to naše konáre o nás vedia? vieš, čo myslím. to o strome.....
strom tu využívam /ako často v mojich textoch/ ako symbol niečoho, čo zapustilo silné korene
napriek tomu, tento strom sa pohol hore srdcom – je tu silný cit
a obava
že „naše konáre“ - blízki ľudia? deti? priatelia?
že im to nie je jasné, že cit pretrváva, lebo je tam tá samovrava
a osve
i ten záver, plôška, ktorá naznačuje opäť noci bez spánku, bez snov, Bez....

joooj, neviem, či som to len viac nedomrvila
som chcela dať možnosť nazrieť za..pod papier mi
:)

17.02.2014 09:48

Marta

potešila ma
tvoja poznámka: "..sa mi videla povedomá"
som si to preložila, že zapôsobila :)
vďak, milblank

17.02.2014 15:37

Jaroslav Vraj

joooj, neviem, či som to len viac nedomrvila
som chcela dať možnosť nazrieť za..pod papier mi

- myslím, že vůbec ne,
a děkuju:)

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES