Což takhle "ve skřelích"? Já to bez toho "e" prostě nedávám, i když vím, že rytmus si vyžadoval...
A jinak zvláštní, prýže "padlým rybám"... Kdysi jsem slyšela v rádiu zajímavou (podle mě) úvahu - že chladná rakouská jezera to mají narozdíl od teplých českých rybníčků naopak, že tam ryby lítaj nahoře a andělé plavou pod nima ve vodě. Jakoby i ty tvoje ryby měly tak trochu tuhle vlastnost. Bude mi trvat dlouho, než se k tomu pročtu, Jarku, i tím zkouškovým a že myšlenky mám rozpadlý kdesi.
A jinak - ty Vánoce... jop. O Vánocích si vždycky připadám, jakobych se nikam dál nepohla, jakoby od minulých Vánoc byl jenom krok. To ty letokruhy. A taky pořád ne. Ani ryba ani rak... pstruh teda.
že ryba v letokruzích roste, nevěděla jsem dosud,
ani rak a ani pstruh, to spíše horoskop připomíná,
ale co tu dělá lapiduch, ó obava mne jímá,
nerozumím zbla, tak snad omluva...
No vida, zrovna když do hlavy drtím dřevo na zkoušku tady čtu o bělu. První osoba ze začátku se k sobě na konci vrací jen chvílí. Se podezřívavě dívám na název v adjektivu, ač ten název snad důležitej není, ani. Bandáž chutí, chomáče světel. Básnický obraz. Mám oblíbený zámlky. A v posledním verši je padesát na padesát, nic proti ničemu. Snad tak často u tvých - náročně na jazyk, artikulovaně: t, s, r.
Dobře napsaný.
já jsem asi zase tupá, ale nevím co znamená "v skřelích"
jinak se mi příjemně četlo jj :-)
má to své kouzlo, i když ne nutně vánoční...
název mi tady trochu svou jednoduchostí nesedí...
Což takhle "ve skřelích"? Já to bez toho "e" prostě nedávám, i když vím, že rytmus si vyžadoval...
je pravdou, že by se stejně stalo, i kdybych použil
v jambu - to spojení mi právě naopak hraje k uchu,
jen chci říct, že nebylo "ohnuto" vyloženě pro tady
použitou stopu, ale píšu si...:)
když se ještě za čas zastavíš, jen dobře...
rezka:
tak je to v ich formě, a ryba jasně že neroste na pařezu,
i když v oku básníkovu proč ne:),
někdy vynechám pro mě nepodstatný slova (jsem),
i v pocitu dostatečný soudržnosti a zachovaný
sdělitelnosti textu -
pak se ovšem může stát i tohle :)
Egon:
když do hlavy drtím dřevo na zkoušku tady čtu o bělu.
no, tady nejde o "tenhle" běl, nýbržto o bělma očí -
nahozený do 2.pádu, teda bělem vzruch,
Vorona:
jj, názvy - někdy pro mne utrpení na pár dní, ha!
má to své kouzlo, i když ne nutně vánoční...
tak, Vánoce byly jen taková schovávačka :)
a skřele? no, myslím, že už vygůglilas :)
Vorejs:
Ta první sloka mi trochu rytmicky drhne
já si myslel, že někdo naznačí :),
tak původně bylo "jak" v úvodu na samostatným řádku,
ale pak sem poskládal i dál jinak a v domnění, že použitej trochej
bude i tak nasnadě -
jak
prvně v krvi lapiduch
lapu, sípám po dechu
v skřelích tuctem výdechů
padlým rybám řídne vzduch
vzpomínka na léta vojenská, kde lapiduch hrál
nemalou roli v životě rekruta -
a v kontextu právě vyvstání obrazu z každý
návštěvy u něj, kdy omdlíval při sebemenším
krvavým zranění, a s pohledem "do svý hlavy"
se poroučel...:)
vracím se ráda k textům již čteným a hle, dnes čtu jinak,
proto se ráda vracím pro to jinaké vidění
ani rak a ani pstruh - to je blíženec :-)
a bandáž chutí je fajná
v skřelích už netápu, snad narostl mi nový letokruh :-)
vrátím se zas, jak jinak :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
