Vyvezli mě na lžíci stroje jehož jméno neznám
až k obloze
tak blízko k nebi
že znát to jméno bylo by všechno dokonalé
věci se ale nemění tím že dostanou jméno
jsou jen pojmenované
ten strom
ta řeka
ten pták v tvých vlasech
ten motýl na kopretině
to kotě co se narodilo
v ten neurčitý moment
mezi láskou a lhostejností
Vyzvedli mě na horké čajové lžičce k tvým rtům
provoněnou heřmánkovým čajem
který snídáš
srkli a vypili mě
nahoře oči
okna vesmírných lodí
za nerozbitným sklem které mě ochladilo
tam hráli karty
malí zelení mužíčci
nahoře ústa
červí díra
rozpustila jsem se jak cukřík na rozpálené kovové lžičce
v heřmánkovém čaji
od Stinohra
dne 02.06.2019 23:36 ·
8 Komentářů ·
192x čteno ·
Trochu mi to připomnělo Stopařův průvodce galaxií a trochu Stratu od Pratchetta. Je to skvělý každopádně. Obrazově i slovně.
Takže dík, sem se vrátím. A palcuju.
no, tak na poprvý jsem ji úplně celou nestrávila...první polovina za mě byla dobrá...
teď už i ta druhá :-)
má v sobě ta báseň určité kouzlo okamžiků i fantazie
palec
Och, děkuju děvčata :*
Stopařova průvodce jsem viděla a dost se mi to líbilo. Četla jsem ale jenom Muže ve zbrani...
Jinak jsem se asi některých obrazů přestala bát (jakože by čtenáři mohly připadat trapný).. kdo má tak asi v očích zelený mužíčky. Ale vy se mnou máte svatou trpělivost:)
Je to čtivý. Ale mám tu neurčitou polemiku s přílivem ukazujících zájmen. Cítím to tak, že by se dalo jinak provzdušnit, zvláště pokud jde o vrstvení obrazů a důraz na ten neurčitý moment. A taky pták ve tvých vlasech. A vůbec. Nemohl by to být konkrétnější pták? Jaksi vyznívající více okřídleně, nebo tak.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
