nám babička pekla na železe bramborový placky,
a protože se občas připálily a byly nahořklý, dávala nám pak jako outěšek
olizovat homoli surovýho cukru -
samosebou jsme tvrdily furt, že byly nahořklý, ale ona věděla...:)
Takovejch vzpomínek má každej né nejmladší z nás asi přehršle. Ale ne každej jim dokáže dát sdělitelnou podobu a jít s tím ven.
Jsi mi pomohla vybavit si, jak jsme na plátech kámen pekli placky z jednoduchého těsta... Dneska by se tomu asi řeklo čapátí. Asi to už neochutnám, protože mi není sedm osm let, teta co je pekla, má akorát jméno na náhrobním kamení a ... A tak vůbec. Ale díky tobě aspoň něco málo se vrátilo. Howgh.
midi...v poslední době jsem si spoustu věcí uvědomila a vybavila z minulosti a dětství...ne všechny byly takové, že bych na ně chtěla vzpomínat, jak už jsem minule psala, ale jsou i takové, které mne vrátí na chvíli do hezkých časů :-)
děkuju :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
