Nie, miroslawek, nemám rada haiku(písať), pretože potrebujem voľnosť.
Neviem či som prešvihla s tými slabikami, nechávam tu na posúdenie a vložila som skôr pre atmosféru. Dnes cestou z práce som obdivovala tú farebnosť listov a vybavil sa mi v pamäti tento starší text.
inu, já taky nemám rád většinu pokusů o haiku... a ani jsem nemyslel, že bys takovou věc chtěla psát... spíš se mi to připomnělo způsobem zachycení nálady... a na to, co sděluje, zdá se mi text málo ú(s)porný, moc písmen, slabik, slov jsi potřebovala
Áno, asi máš pravdu, aj keď si myslím, že nie všetky texty musia byť osekané na minimum. Tieto staršie však vnímam podobne, dnes by som ju takto nenapísala a vlastne dnes by som asi nenapísala nič. :)
Tady si mé vnímání nekompromisně vyžádalo vzpomínku na základní školu a čítanku. Byly to pro mne tehdy velké a naivní chvíle plné očekávání čehosi velkého, co mi cestou nejspíš uniklo. Toliko k okamžité asociaci, bez kritického nazírání.
Pohledem dnešního oka, je mi takový text - pro žádný vzruch málo. A není to jistě obrazem, podobný mě, totiž když stojím si v něm přítomností venku rozehřívá, nýbrž volenými slovy. Tedy musím zde dát za pravdu výroku, že skutečně je pravda, když dodám si veslov (s dovolení novotvar v patvaru), že poezie pro ty, co již poněkud omšelými jsou - právě jaksi tradičním výrazivem, se píše ze slov. Musí se psát, jinak nemůže proznít.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES