jinak jo, je to auto a znáš mě, nešetřím se...
mám mnoho podob, ve kterých se vidím...
i když moje dcera řekla..."no mami, nejsi to až tak úplně ty, jen v náznacích a je to až děsivej obličej, zvláštní, jak sama sebe vidíš"
Ten obličej - docela si mi dala zabrat, je jak vystiženej z ňákýho hororu. To obočí a na tváři žlutá mě totálně likvituje, ale asi bych byla schopna o ní napsat báseň. Přemýšlím, že bych měla, jestli to ještě nikdo neudělal. Nechce se mi popisovat, co všechno v té tváři vidím, ale jesli jarek tělo, tak já právě tu tvář, ten výraz si nechávám...
Malíř: „Eeee, dejte si tam ruce.“
Modelka: „Musej tam být?“
Malíř: Musej!
Modelka: „Tak jo... A nebude to divný... s těma rukama?“
Malíř: (znejistěn) Bude.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES