prokřehlej papouch v hábitu, židle bez dědy, co od nedomotaný příze
odkvačil (prostata je svině), remoska páně Aladina
s trčící baletčinou nohou v levoboku...
tohle mě baví, a třebas hlasů i odborně nevstřícnejch
přibude, furt bude bavit
taky mě to baví, ačkoliv ten papouch se mi jeví spíš jako nějaká divně nakřížená labuť. Prostě ta hlava hlavně mi připadá labutí, Jen bych neřekla, že je prokehřlá, spíš taková lehce žoviální. a na čem že to sedí, to je otázka. Konvička vepředu má určitě základy stromu, vidim kořeny a ladnou dámskou nožku. Takže jak to zvíře nad, se mi jeví žoviální, pak ta konev je prostě děsně koketní.
A tu židli bych chtěla mít doma, akorát si myslim, že se v ní ztrácej návštěvy do nějaký jiný dimenze.
v tom malém náhledu to vypadá pro mne zajímavě, možná proto
že jsou tam jisté odlišnosti v síle čar, které bych uvítala
aby obrázek pro mne nepůsobil tak ploše
ale je to tuš, sama s ní zkušenost nemám a možná se na to dívám spíš
jako malíř než kreslíř...
jee, ten je smutnej, na tý židli...a ta kačena je na pečínku dost veselá... to asi že u oběda už to není ten adrenalin a zvíře chápe, že už o nic nejde.
fakt bezvadnej obraz. naprosto příběhově rozvinutej.. díky.
ještě přijdu!
Na tohle už koukám pokolikátý a připomíná mi to sváteční obědy u mojí tety (=chválím). Ale přijde mi to nedotažený. I jednoduchá věc by měla být dotažená do konce. Nebo zdánlivě jednoduchá možná. Možná tomu něco chybí. Nebo potřebuju nový brýle. Nebo něco.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES