metoda, no...můžu na to snad jen říct, že ne, jen někdy ten rozlet
a uvolněnost je větší prostě :-)
taky je to tím, že když maluju sebe, nebojím se toho tolik
protože se znám
u jiných portrétů přece jen vzniká trochu strach, aby se ta podoba udržela...
To si myslím bol taký odveký ideál: musí sa to hlavne podobať a potom nech si jeden každý súdruh nuansuje čo mu kreativita stačí, a nebolo to vôbec na škodu. No ako sa do toho nasrala dagerotypia, potom fotografia... Byť v tom čase portrétistom Rembrandtovho, alebo aj skromnejšieho formátu, tak sa defenestrujem.
Na základnej škole som bol presvedčený, že vodové farby sú pedagogická zlomyseľnosť a nič estetické nimi nemožno vytvoriť. Tak už si to tak celkom nemyslím:)
dajaku...pravda, že dnes se ten trend, že se portrét musí zákonitě podobat
dostal trochu do pozadí...není to až tak nutnost
důležitější je nebo se cení výraz...i když tu podobu lidé tak trochu pořád předpokládají, no myslím, že se to dá pochopit, v případě, že se maluje obraz na zakázku...ale i tak, každý má jiné vidění a portrétovaný člověk
myslím nikdy nebude úplně spokojený nebo ztotožněný s tím, že to je i vnitřně on...ale taky se můžu mýlit...
a že taky díky :-)
Co se mi na tom líbí je, že to působí čistě, jako bys ani jeden tah neudělala navíc... což asi bude všechno, co k tomu jsem schopna říct..
jinak debata je zajímavá :) zvlášť ten tvůj poslední vstup. Osobně jsem byla portrétovaná jen jednou a to tužkou, kreslila mě kamarádka na ňákej uměleckej předmět, co ho měla na škole a byla jsem spokojená, byť jsem si skoro vůbec nebyla podobná, ale nějak jsem měla pocit, že ta na obrázku je v celku sympaťanda, ačkoliv já jsem to víc nebyla než byla :))
Byť v tom čase portrétistom Rembrandtovho, alebo aj skromnejšieho formátu, tak sa defenestrujem.
No a to já zase ne... malovat je úplně něco jinýho, než fotit, ono totiž oko nikdy nevnímá skutečnost, vidíme spíš co chceme vidět... když jsem dělala právě portréty podle lidí, čím dál víc jsem si uvědomovala, jak zkresleně se na svět ve skutečnosti dívám, některý věci zveličuju, jiný zase úplně opomíjím... a musím říct, že během dvou hodin kreslení kohokoli jsem bůhvíproč na toho člověka úplně změnila názor, je to prostě... něco nesrovnatelnýho, nesnáším, když někdo srovnává fotografii a realistickou malbu, bh. (s kamarádkou fotografkou jsme na tohle vedly vždycky několikahodinový spory, klidně můžu pokračovat :))
Noa abych tady tak nespamovala, tak k dílu - obdivuju jak úsporný to je stejně jak řekla Stína, vzhledem k tomu, že já vždycky víc gumuju nežkreslím obdivuju tím víc.
ta na obrázku je v celku sympaťanda, ačkoliv já jsem to víc nebyla než byla :))
tak pokud takhle, tak to si určitě byla :-))
díky Stíno :-)
Luis...naprostej souhlas, srovnávat to nejde...už jen proto, že ten foťák je pořád jen mrtvej a živej výraz nikdy neudělá...zachytit může, ale ale kresba nebo malba je pro mne prostě víc umělečtější :-))
a k dílu teda...snažím se v těch portrétech negumovat, ale to neplatí
o figurální kresbě :D
a díky ti :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
Náhodné dílo