zajatá v moci bezmoci
s rukama složenýma v klíně
a pohledem upřeným na ten obraz minulosti
promítá tu zimu
ve starých klubkách v kuchyni praskalo dříví
staré vrásčité ženy seděly kolem stolu
hlavy měly skloněné a občas něco prohodily
jejich pohyby byly opatrné, aby se nevířilo
draly peří
vrazily jí do ruky krajíc chleba
namazaný notnou vrstvou sádla
a poslaly jí ven, aby nepřekážela
trochu se ušklíbla, neměla ho ráda
furt jen sádlo, sádlo
a na špejchárku ho byl prádelní hrnec
a teď
docela by si dala, to domácí
je zase zima
a není, co by ji zahřálo
od Vorona
dne 21.01.2013 10:33 ·
12 Komentářů ·
422x čteno ·
V první podobně znějící ukazovací zájmena ten/tu, spíš bych volil: "a pohledem upřeným na obraz minulosti
promítá onu zimu"
ale to já, no:)
Vorčo, tady by mě fakt zajímalo, co bylo předlohou, nebo motivem.
Je to z úplně jiného soudku, jak přepracovaný útržek z knihy.
O Tobě asi ne - když jsme byli malí, peří se dávno nedralo, možná naše babičky...?:)
hm, s těma zájmenama možná, jo...
Jarku, předlohou obraz z mého dětství, já jsem to osobně teda zažila...dralo se u nás, když mi bylo tak 7 let, naposledy...no, vím, vyzní to trochu jak za krále klacka :D
bojujem tu so sebou, či mám toto urobiť
text ako taký ma zaujal
ako všetky nostalgicko návratové
u teba dosť nešpecifická poloha, hoci spomínam si na úžasný obrázok tvojej starej mamy (možno aj preto, že veľmi pripomínala tú moju, Terezku)
dala si ten text, povedala by som, tak priamo..hovorovo
sama to tak robím, no potom sa k nemu vrátim a orežem
naučili ma to moji komentátori (aj tak som sa sprvoti vždy paprčila, že to chcem mať práve tak, ako som dala :D)
preto som si povedala, žeby nebolo fér, nepovedať ti, čo si myslím
myslím si, že by si mala dať viac takýchto okamihových, ktoré sú preplnené citom i pocitmi..z dávna i nedávna
možno si povieš, že to, či ono nepatrí do básní
patrí, vieš to
a bývy to neopakovateľné!
no skús s nimi trošku dlhšie ostať sama, kým ich vyčistíš od zbytočných spojek či predložiek, opakovaných slov, nepodstatných detailov.....skrátka, ako hovoria múdrejší odo mňa: zhutni
ja som si to čítala napokon takto:
Sama sobě
zajatá v bezmoci
s rukama složenýma v klíně
pohledem promítá tu zimu
v kuchyni praská dříví
vrásčité ženy kolem stolu
hlavy skloněné pohyby opatrné
derou peří
do ruky jí vrazily krajíc chleba
namazaný notnou vrstvou sádla
a poslaly ven ať nepřekáží
neměla ho ráda
furt jen sádlo sádlo
a na špejchárku ho byl prádelní hrnec
teď by si docela dala
to domácí
je zase zima a není
co by ji zahřálo
připomělo Dědova mísa
V kamnech praská, dědek každou chvíli
svadlé ruce sobě zahřívá...
jo, a taky jsem jako dítě drala peří s babkama od sousedu...
akorát ten chleba se sádlem u toho nebyl, babky popíjely svařák a já odnášela pazdeří...
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
