…stačím sotva vnímat to, co jsem zažila…to ostatní jsou někdy krutý zbytečnosti, zabírající mi prostor v mozku…a proto si nevymejšlím příběhy z jinýho světa, než je ten můj skutečnej…
nejlíp se mi pamatujou takový ty věci, co se opakujou, jako…jaro léto jaro léto, ráno večer a pak mužský…ale u nich právě to opakování se, nesnáším, pokud není samo o sobě vtipný…
a pak hudba, ta jediná u mne po životě stojí za opakování…dennodenně
Medová hudba
hlas jak struna z medu
táhnoucí se podvečerem
táhnoucí se přes pomyslný krajíc
jen se zakousnout
pocítit to brnění
v zubech
ano bylo jí plné zuby
té hudby co hrála
hladová po strunovém nástroji
brnkala na nervy zapnutým poklopcům
hladová
a lepkavá v tónech
.
od Vorona
dne 10.05.2013 12:12 ·
13 Komentářů ·
523x čteno ·
Vorona, medu rozumiem a tvojmu textu až do zimomriva
nebudem nad slovkami špekulovať len priznám že
zaťatými zubami držím
slzu na uzde..viem, viem, že to vôbec nie je o mede
aj tak
ďakujem
/a ten úvod..proslov či čo to tam
ten by si mala spracovať do normálnej básenky..tak a bodka. :)/
Jarku, tu první poznámku bych si mohla vysvětlovat jedině tak, že chodíš dole bez nebo v teplákách :D...na to druhý je ještě čas a to první máš už možná za sebou:-)
jinak díky :-)
Výborně. Na první přeštení mi trochu vadila struna medu, se mi to nepozdávalo významově, ale pak mi došlo, že je to takové vábitelské (volavkoidní) a že na hudbu slov a na med, na medová slova se dá vábit... toliko ke struně, co mi nehrála a už hraje... což pak naprosto logicky sedí ke krajíci. Ham... Takže já trochu začátkem a dál s pocitem, že to sílí, že si o ukončila přesně v momentě, kdy si to ukončit musela.
Noa...
ano bylo jí plné zuby
té hudby co hrála
hladová po strunovém nástroji
tohle je prostě skvělé... Smekám baret, sedám na zadek a dávám palec.
každej svět, ve kterým se člověk rozhodne
nebo je nucen žít, je v tý chvíli skutečnej - třeba sice jen pro něj,
pravda, to ale nemůže vyloučit pojmenování "skutečnej"...
Není to zrovna to, co by mě bavilo číst, ale jsem schopna si to odpustit proto, že to není úplně marná stavba. Ale pokud jde o mě, po prvních dvou strofách mi končí a přece je jí jen půl. Buď došla trpělivost mně, nebo Tobě. Je rozepsaná.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
