mám ráda ten zvuk
na první cvaknutí přípálit
a vydechnout
jak zachvění do záclon
kdy průvan jen tiše
po lehoučku šeptá
jméno toho co odešel
už hodně dávno
nádech v přivřených očích
půlnočního města
dlouhými prsty
rozechvělo
okna rozběsněných novostaveb
chodníky do páteře
tisíce páteří protahuje
jak velké zvíře
výdech v šatech s nádechem
modré do blankytna
jako jeho oči
vzdálené stovky světelných let
ve lži prostředkem potáhnutí
tak dávno že už to snad
ani není pravda
nebo pravda co se ztratila
v kouřových signálech
co by mohly něco znamenat
co nic neznamenají
mám ráda ten zvuk
na první cvaknutí připálit
sledovat jak hoří
zašustí s každým novým potáhnutím
skoro jak sukně ve větru
když jsi tu ještě byl
od Stinohra
dne 23.06.2013 23:13 ·
8 Komentářů ·
470x čteno ·
Kolem něj
v světelných mílích tmy
havraním zobákem
klove štěstí
Někdy mám pocit že je to všude stejný. Modrý oči co odejdou. Pak cigarety. Ale o to nejde, že?
Dostaneš palec, Stínohro. Protože jsi to dokázala napsat tak, že mě nic nerušilo a kdybych už napsala ten špatnej román, koupila si byt a dlouhou pánskou košili na spaní, otevřela bych si okno přivřela oči a zašeptala něco o tom, že už je to dávno a že mi je zima a že musím počkat dokud nebe nebude mít barvu růžovýho merlota a nezačne to venku vonět benzínem. No jo. Jednou to udělám.
..stejný, akorát některý maj spíš oči tak trochu jako tabák.
mně to skřípe při kloubení jeho a cigarety.. skoro pokaždý.
geniální mi přijde to město (jen se tam ztrácím u řádku
chodníky do páteře
jestli míněno "město rozechvělo ... chodníky..." docela by mi sedlo mít tam na začátku aspoň "a"
takhle je to ..obrácení se do vlastního stylu, kterej mi vyzněl takto jako by na efekt, nedomknutě...jakože si tam připadám.. "pokud to nevezmeš, nejseš muj čtenář"
první výborná až na ty dva poslední řádky...
já asi chápu to nutkání... ale nefunguje mi to.
třetí vůbec. ne, ve třetí super první řádek :)
čtvrtá podobně. docela fajn až na ten závěr.
bohužel mně fakt vyznívá jako klišoid.
poslední sloka mi ještě vyvolává atmosféru ... scény z 'butch cassidy a sundance kid', něco jako s tim kolem, ženská, plátěný hadry, dřevěná veranda, nebo prostě prádlo na šňůře v nějakym fajn westernu, jenže v tom westernu to je ten úplnej černobílej obraz (hnědobílej)... tady pro mě zůstává u pokusu vyvolat
a ty pasáže bez něj (toho onoho) jsou pro mě vynikající, fakt, než jsem se zasekla u "jméno toho co odešel..."
říkala jsem si, vole cvrčko, co ty tady děláš, když někdo dokáže takovýhle vobrazy v textu...zachvění do záclon. (no a pak bum, láska s galaktickejma vočima, vole, Stíno!!) hm :)
no nejhorší mi snad přijde
oči
vzdálené stovky světelných let
ve lži prostředkem potáhnutí
tady mi skřípe i ta kostrbatost vyjádření "prostředek potáhnutí" ne?
cvrčko... k tvým výhradám, které považuji za zcela opodstatněné a pokud čtenář místy kostrbatě, pak moje chyba, ale tak jen na okraj:
chodníky do páteře... ano, ta formulace není příliš šťastná, bylo myšleno jako páteře, že vypadají... chodníky... che.
no a pak bum, láska s galaktickejma vočima, vole, Stíno!!) hm :)
tady si mě pobavila... no, vona tehdá ta láska zas tak galaktický voči neměla, jen jsem si to samozřejmě myslela, to už tak holt ten můj přístup rybí (chá, nevěřim, že sem to řekla)... klišoid - hm, víš, já se právě těmhle tématům (love a tak) snažim vyhejbat právě proto, abych nebyla patetická nebo to neznělo jako klišé, no, včera sem to nějak nedala, kontrolka se mi nerozsvítila a já v náhlém přívalu přesvědčení o vlastní genialitě (hehe) vložila...
prostředkem potáhnutí... myšleno prostředkem cigarety, ne úplně šťastně vyjádřeno opět... díky ti,
kdy mi pošleš ty gatě? :)
jo , chodníky co jsou páteřemi města chápu a VÝBORNÝ, ale
máš tam dvě slovesa, tedy jakoby dvě linie sdělení a u
chodníky do páteře
se to zdá se přehýbá a já prostě se zastavim a musim si říct "jakože rozechvělo okna a ještě chodníky do páteře?" nebo "chodníky do páteře tisíce páteří?" a ztrácím se. je tam pro mě nesrzumitelnej přechod (v tý básni snad prkotina, ale je to tam)
gatě pošlu až pojedu do města, věříš...? já jsem tu taková zasypaná dětma a květy ambrózií, že ani nevím, co je za den :)
a ještě že tady koukám je ten kompliment od In, co se mi propsal někam jinam, k Tobě :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
