Maryša prežúvala
uprostred našej budúcej spálne
čosi drobné
jazykom lovila z hrste a zvyšky
pľula priamo na betón
............tak tu bude milovnica ............nečudujem sa ............že tak vyspevuješ
............(hej ............spievala som spievala a spievala ............do zásoby ............na chvíle keď moje piesne zadržia dych ............a ticho vykľuté z prežitého ............sa ťarchavo rozvinie na konci jazyka)
pohybmi
šacovanými jej neúprosným sarkazmom
som roztiahla vápno na pol steny
v úsilí vyhnúť sa
drobným očkám čo šušťali
o túžbach po dobe spotreby
ešte v dňoch ktoré jej nepodarený syn trávil
oveľa radšej v base ako s ňou
v schátranej drevenici kde na krátkych nohách
šuchtavým krokom zabúdala
načo majú matky mäkké dlane
večer sa v jej zbúranom dome svietilo
.
od Marta
dne 04.01.2014 23:52 ·
8 Komentářů ·
348x čteno ·
a pak příliš popisnosti, výpravnosti najme v poslední sloce,
kteréž to vjemy však závěrečný verš jakoby utnul v uvolňující
tónině, a nevnímám jako vysvětlující, spíš jako vystoupivší
z atmosféry předchozího textu, jako jeho tichý podtržení -
jen nevím, jestli onen kontrast nepůsobí až příliš "připraveně",
jestli rozumíš:)
Než báseň, tak příběh. Přechod mezi posledním odstavcem a poslední řádkou mi připadnul příliš vyčištěný. Tedy v tom smyslu, že autor tu po sobě až příliš uklidil.
Jinak se mi četlo se zaujetím.
Možná jsem nevysvětlila čistě já. Mně osobně jde jen o ten přechod. Ta dlouhá je dle mého nahuštěná dostatečně. Netvrdím ovšem, že závěrečný jednořádkový proslov není. To také ne. Jen to ticho mezi je příliš vehementní, z té dlouhé strofy na konec se mi nepřechází přirozeně. To jsem jaksi prve chtěla.
Ale jasně, třeba právě ten Tvůj nápad vklíní co mi třeba, co mi při čtení scházelo. Netuším. Tak, že čtu, co říkáš, no.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES