já věřím (půjčuju si lyrickej subjekt) - dejmetomuže bůh...je třeba přesvědčení o nejlepší cestě. Máma a dcera. třeba.
vyprávím Ti, podávám svědectví
posloucháš, soustředíš se, děláš si obraz
mlčíš, zdáš se mi...skeptická )a tady už nepotřebuju dál interpretovat, protože to se mnou dělá přesně to, co od poezie chci, je to živý a plastický.)
tohle je dobrý. dost dobrý pro mě. a teď chápu i ten závěr. ale ten závěr je napsanej blbě. je to podobný jako u článku "Bezeslov" od AMG - chybí tam kus poezie mezi příběhy...sakra, ten začátek se mi zdá bezva a chtěla bych jinou pointu, nebo ...sakra poctivější práci. štveš mě :)
schovám si to a možná Ti sem ještě vlezu.
dej vědět, jestli jsem doma s tou dcerou...bavily jsem se včera několik hodin s mojí mámou..haha. no. .)
Věrko...jsi vedle s tou dcerou, bohužel možná :-)
jedná se o muže, jako ústřední postavu
a ten závěr, no...vlastně je to částečná citace slov jeho babičky
a přišlo mi to právě skvělý a na tom jsem to vlastně
celé vystavěla :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
