Mám se dobře a těší mě, že to funguje.
Že všechno funguje jak má, jsem normativní.
A po dlouhé době jsem si dával cigaretu s někým na půl, viz první řádek.
Jak by řekl Artur Hailey, každý si tvoříme svůj těsnopis.
Jsem si dovezl Skácelovu prózu:
Jedenáctý bílý kůň.
Ještě ji nečtu.
Noční cesta z Olomouce, ještě že se přesouval čas.
Faktická: Poznámky jsou útržkovité.
Ve odlesku (nebo ve stínu) nedávné radostné zkušenosti z přednášek prof. Laštůvky
jsem hrotem tužky obdaroval papírové stránky mého sešitu
(rok výroby 1969, linkovaný: Až dosloužím, chci do sběru!)
zdánlivě náhodným shlukem významů jazykem slov,
kterým můžete pracovně říkat
jak chcete
Pihatí baránci
před novou kolejí odpočívá klacek
v hlavách jdoucích kolem rachot
(kolesa na promazání)
a vír chladem hryže
odpočinek z foroty
Pihatí baránci nad hlavami
uklízeč nechá zmizet vyvrhnuté pití
z vyfáraných očí
žití se blýskne rubem
zákrutou svědomí nahmátnu pavouka
už se nevzpouzí
od Egon Sirka
dne 27.10.2014 01:41 ·
8 Komentářů ·
529x čteno ·
Přemýšlím nad tím, jak pro Tebe bylo důležité zařadit kategorii blogu. Jsi najednou oproti Tvým předešlým vstupům bez příslušného pytle tak přirozený.
A chce se mi sem nyní toto od Nezvala (vylož si jak uznáš za vhodné):
Z cesty strašidla a sochy s tiarami!
Černoch, Asiati, Evropan a Žid, všichni vzbouříme se neboť chceme žít, s krví pradědů je zničen fetišista, jenom krátký zvyk a svrhneš s ramen Krista, víra zmizí jako jiné návyky, vrhneš nad hloupostí metafisiky, čas je prostá věc a my ji jenom kujem, tvoje konverse je jenom čistý průjem, až si vrátíš chléb a vyvlastněný vzduch, rozvine se volně zotročený duch.
Vyvolává to ve mně vzpomínky na strašlivé kocoviny studentských let, jinak jsou tam zajímavé věci: vyfárané oči, žití se blýskne rubem, zákruta svědomí co drží pavouka.
Ale možná bych se obešel bez první sloky nebo ji nějak přeformulovat, takhle na mě působí trochu prkenně, a třeba to má taky své opodstatnění, které mi nedochází.
Mám se dobře a těší mě, že to funguje.
Že všechno funguje jak má, jsem normativní.
A po dlouhé době jsem si dával cigaretu s někým na půl, viz první řádek.
a řikám si... tyvoe, to je dobrý, to je ták dobrý (jsem normativní, viz první řádek)... takže si v textu hovim a najednou mě napadá hrozná věc: tyvoe, jestli to je blog, tak ho fakt už pošlu to háje (no dobře, původně do bylo někam jinam). Kouknu nahoru a jsem VYTOČENÁ. V tu ránu. Běž do háje, fakt.
Na druhou stranu... tohle:
Přemýšlím nad tím, jak pro Tebe bylo důležité zařadit kategorii blogu. Jsi najednou oproti Tvým předešlým vstupům bez příslušného pytle tak přirozený.
pod to bych se podepsala. Inka to dycky tak pěkně trefně, žáno. Takže já asi svůj názor na blog tady přehodnocuju a už mě to neštve (to je ale od vás teda ošklivý, takhle mi zbořit předsudky, co já si nebohá teď? co?)
che
Jdu si s váma dát cigaretu, ať už se vám to líbí nebo ne.
Tak
V blogu si hovím a
nějak jsem nepobral proč je ta kategorie na závadu.
Ty verše z blogu jsou psané pro někoho a baví mě představa veršů včleněných do nějakého kontextu.
Konkrétně k těmto bych musel napsat další tisíc znaků
a z prozaických důvodů zatím vynechám...
ale už přetékám do fotbalu.
tak to si nerozumíme, není na závadu a pokud vím, nikdy jsem se takhle nevyjádřila a jestli jo...
chech
já spíš myslim, že původně jsem vnímala jinak, než teď. Ale je prostě pravda, že jsi v tomhle mnohem uvolněnější, jako bys tady necítil takovou zodpovědnost ke čtenáři a musím říct, že možná i proto se mi tvoje věci v blogu čtou mnohem líp a speciálně tuhle prostě považuji za povedenou.
A neposlal si mi avízo, takže sem to tu našla víceméně náhodně. tak.
Se omlouvám už zprvu, jsem doufal, že avízko tam je, pardon.
Neřekla jsi na závadu, ne. Spíš jsem tomu špatně porozuměl, měl jsem na mysli, proč tě to tak nadloublo, ale už dobrý.
Je mně v tom dobře, ale je to takovej útěk od poezie, přinejmenším úkrok, sedmimílový.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
