obklopila ses kočkama, protože máš
dotykovej deficit
řekl a pak dodal
pronajmu hotelovej pokoj, aby sme měli neutrální půdu
stejně spolu jednou my dva skončíme
idiot
a já ho kdysi měla ráda
než si pořídil ty domy na Floridě
a ego větší než pánbů
pamatuju se jak říkal
miluju
jen tak ležet ve vaně a jíst chleba se solí
a tenkrát to možná myslel i vážně
když se ptal, co vás trápí
a možná to myslel i jinak
a já, že mám intenzivní bolesti v podbřišku
a on na to
a kde ste se tak intenzivně opálila
pak jsme to probírali po nocích
na lékařském pokoji a moc se tomu nasmáli
do doby než se oženil
dneska jsem to vyprávěla kočkám
a jedla u toho ten osolenej chleba
a ony, že dobrý
a abych šla spláchnout
.
od Vorona
dne 15.11.2014 18:14 ·
14 Komentářů ·
438x čteno ·
jen něco málo míst k našnutí, kde bych slovem skládal jinak,
(pokud budeš chtít, nahodim), ale ty přišly až
s odstupem, až po ztečení věci jedním tahem -
tady na první neutvářej text emoce, to sama autorka "jen"
jakby laxně konstatuje, a přitom dobře ví, jak pracovat
se slovem
a právě onou syrovou, úsečnou nezůčastněností směrem
ke čtenáři napájí jeho představivost téměř k prožití,
a k ucítění vepsanýho -
některý věci sou pro mne (v některej čas) téměř dokonalý,
a ne proto, že znám autora, ale že znám tu chvíli,
a v ní pak i sebe
skvělý.
Kočky na začátku a návratem ke kočkám. Největší sranda je, že vidim ty tvý, jak přikyvujou.
(já jen, že ten závěr jsi možná až moc smetla ze stolu, i když vím, že jsi to tak chtěla, že to tak mělo být, no i tak...)
jsem nadšená.
deset palců.
já chci taky. prej jestli se bavíme o obsahu...o tom životě za textama,o těch zkušenostech,ze kterejch vycházej.
strašně mě to teď nebaví,skoro opět sedám k románům, jen abych vypadla z toho svýho současnýho ....
vyměnila bych to někam.
do minulosti.
dala bych si samotu a sto cigaret s kočkou.
do bohů.
Vorčo, Ty seš děsná ženská. Strašně mě zajímá,jestli my dvě spolu někdy najdem nějakou společnou řeč,jako doopravdy,tedy v reálu, jestli se potkáme- nevim, jestli je to 'jen' tím věkem,nebo čím,nebo co...
Ale každopádně,když si přečtu takovejhle text, strašně moc chci potkat ženskou, která to napsala. Třeba abych to jednou mohla bejt já. nebo aspoň posedět a říct, jako doopravdy, z oka do oka - "Jo, přesně. Přesně."
Takže jsem zvědavá dál.
Jarku, počátku komentu jsem až tak neporozuměla,
možná pro složitost vyjádření :-)
ale díky :-)
Stíno, vím, že se na tvých poznámkách často zasměju :D
Největší sranda je, že vidim ty tvý, jak přikyvujou.
a myslím, že my obě chápeme nebo bereme život nastejno
i když každá v jiné situaci :-)
díky ti děvče :-)
cvrčko...nevím, jestli my dvě budeme někdy naladěné na stejnou notu:-)
já jsem příliš disciplinovaná "někdy" a mám ráda, když věci mají svůj řád a taky jsem dost často byla jedno velké divadlo
Ty seš děsná ženská.
doufám, že to nebylo tak strašný :D:D
prostě něco, co tys shrnula do jedné věty :D
já jen, že ty jsi pro mne tak bezprostřední, že ti to až závidím
a možná taky nemůžu vydejchat :-)
nadarmo Olík neříká, že jsem "fuhrer" teda fýrer
nějak tě nemůžu uchopit a svázat a ovládnout v té tvé nespoutanosti,
ale jinak jsem tolerantní člověk :D:D
a jo, doma obrazy jsou moje, až na ten v kuchyni nad stolem...
tady dvojnásobná, ale platí. Obecně ale náčrty, které se vracejí a jsou plné duchů. Duchaplné. Stejně jako to tázání, tak trochu zbytečné, v básních tak trochu ne.
(Kam odešly laně? Kolik příležitostí má růže ?)...
checht
Egone no dobře, beru...ale ber v potaz, že já ty tvé velikány nečtu
inspiruju se životem :-) no možná je tady na místě otázka
koho to zajímá? že jo :D
no taky fajn, žes něco připsal :-) dík :-)
Hm.Je to jiný. Jiný než jak Tě čtenou znám. No a tak tak se ptám: Bylo k tomuhle třeba básníka? Jistě a hned několik, možná celé vojsko, by byla zachráněna čest...ne těch vojáků, ani básníků, natož v nich, těch koček proboha, těch koček!
Lidský příběh, prožitý milionkrát miliony, pořád stejný a pořád nový. Ne, nemyslím, že je zbytečné se ptát... záleží na místě, době, na uměleckém projevu :-) atd. atd.
Jinak nevím, co bych napsal, nemohu, neumím a nechci psát nějaké hlubokomyslné rozbory. Zejména v případě tvého bezprostředního, emotivního projevu bych to považoval za nepatřičné. Tak snad jen, že u mě sakra dobrý :-)... a to bez ohledu na to, že do kamene by se to asi tesat nedalo :-) Sakra, Vorono, ty mě až dojímáš s těma svejma kočkama a vůbec!
Midi, já tady nechci, aby si někdo myslel, že pláču nad rozlitým mlíkem...
ostatně to by vylízaly ty kočky :-))
prostě moje psaní už takový je a nadarmo se moje sbírky nejmenují...
Svlékám se, Nahá ve víně, Nahá ve vině a Roztoužená :-))
díky ti :-)
mám rada ten zdanlivo ležérny tón, ktorý používaš, Vor
mám rada
keď sa cez to všetko prebíja
ku mne ženská mäkkosť a ja nemám problém
uveriť každému
slovku čo si sem položila
(budem sa sem vracať, viem to
a hľadať za obrazmi martu)
je zajímavé, jak tvoje romantická a něžná poezie se někdy může
propojit s tou mojí, bez servítek :-)
pokud teda hledáš sebe, jako asi každý v těch básních :-)
díky Marti :-)
Přijde mi, že tvoje texty tak nějak nabíraj na cynismu.
Ten závěr - je to tak uvěřitelný, že nemůže být víc. A seš mi v té chvíli sympatická, i když bych si přála, abys byla... vlídnější a neřekla to tak na plnou hubu.
Když vnímám ten text jako příběh, jsem naštvaná. Asi proto, že jsem strašně arogantní k lidem á la "stejně spolu jednou my dva skončíme", asi je to ani nenechám vyslovit a už nad nima lámu hůl a odlítám i s hromama bleskama někam za devatero hor. A nevěřím, že můžou lidi mít nějaké staré dobré já a špatné aktuální já, myslím spíš, že všechno to jen začíná být s věkem víc vidět, lidi prorůstaj zevnitř ven a... už jdu, jo.
to jsi řekla moc hezky:-)
asi ano a asi jsem kdysi taky byla víc tolerantnější a míň prudérní :D
od toho možná dnes kousek k tomu cynismu :-))
díky Luis za zastavení a tvoje slova :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
