Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » Nirvána
Nirvána
Na milión častíc rozdrobená
v dažďovej symfónii splyniem s časom.

V priesvitných šatách,
úplne ľahká.
Slobodná.

Tam, v kráčajúcom tichu spia biele slony.
Komentáře
17.01.2015 16:51 Jaroslav Vraj
avatar poslední verš na první poněkud vytrženej z kontextu,
(jak počátek další sloky)
a kráčející ticho?, hm,
možná tudy nevcházím...

ale jo, na tak malým prostoru
je dost těžký (i vzhledem k formě, obsahu)
nahodit příjemnou atmosféru -
bez patosu či klišé se Ti to tady myslím povedlo
17.01.2015 18:45 rezka
avatar ano
když prší, nebo sněží a já zakloním hlavu a dívám se do nebe, mám úplně stejný vjem, jaký jsi popsala
oslovilo, velmi :-)
17.01.2015 18:48 Miriam
avatar Jarek,
ja tým textom vchádzam za všetko hmatateľné.
Je to môj pohľad na druhú stranu. Neviditeľná (priesvitné šaty), ľahká častica vesmíru.
Kráčajúce ticho - čas a biele slony symbol pokoja, zmierenia, šťastia. (Nirvána - stav blaženosti, vyslobodenie z kolobehu života )

Možno si text vnímal svojim pohľadom a trochu inak, alebo sa mne nepodarilo podať to zrozumiteľne, neviem. :)

Ďakujem, že si sa zastavil.
17.01.2015 19:13 Miriam
avatar Rezka,
áno, písala som ju keď pršalo. Asi tá dažďová melanchólia vyvolala moje predstavy. Keď je tu dolu sychravo hľadám tam hore slnko.:)

Ďakujem, že si to vnímala podobne.
19.01.2015 19:14 Luisa
avatar Palec. Takovej ten bezdebatní, kdy se mi k tomu nechce moc říkat.
V bodech proč.
- za tu poslední hepburnovskou větu
- za mýho češtináře, co řekl, že jít venku v dešti je jako procházet se mezi strunama harfy
- za to žes namalovala okamžik, dlouhatánskej okamžik

Název a Tvůj vysvětlující komentář si odmyslím :)
19.01.2015 20:41 Stinohra
avatar Nevím si rady se slony a lehkostí v průsvitných šatech (deště asi), zvlášť to druhé mi zní až podbízivě směrem ke čtenáři (a je jedno, jestli to byl byl záměr nebo ne) a ta slona se mi tam... nevejde.
19.01.2015 20:57 Miriam
avatar Lui,
som rada, že text vnímaš vlastným videním a našla si v ňom aj iný rozmer.
Keď som ho písala lialo ako z krhly a ja som len vpisovala obrazy, ktoré sa mi premietali. S tými dažďovými kvapkami, to má veľa spoločné, lebo aj voda a jej skupenstvá, to, že sa odparí a stúpa ako para (rovnako ľahká a priesvitná), aby sa opäť vrátila na Zem v podobe dažďa. Kolobeh, ktorý mi pripomína ten náš ľudský.
Prichádzame na svet tu dole, aby sme až príde čas, vystúpili do iných sfér.
A potom aj len tak tancovať pomedzi kvapky počúvajúc ich symfóniu je nádherné.

Pozdrav Tvojho češtinára, on vie čo hovorí. Ďakujem za prečítanie, palec a hlavne komentár.:)
19.01.2015 21:51 Miriam
avatar Stínohra,
priesvitnosť aj slony som vysvetlila Jarkovi aj Luise, ale určite nie každý sa stotožní s mojimi predstavami. Pre mňa sú biele slony dôležité, videla som ich kdesi tam na "druhom brehu" a vidíš, Tebe sa už nevošli.
Zámer nebol, len som spísala svoje predstavy.

Aj Tebe ďakujem za nahliadnutie a komentár.:)
26.01.2015 16:46 Luisa
avatar Já vim, že se to sem vůbec nehodí, ale jak jsi mi řekla, že mám pozdravovat svého češtináře, tak jsem se rozhodla si ho vygooglit (on je taková zajímavá osobnost, střílí z kanónu a píše sonety) a zjistila jsem, že jeho téměř jmenovec se narodil ve Šlapanicích a byl světovým hráčem na lesní roh. Ugh. Musím s ním udělat rozhovor do obecního plátku, to mi prostě nedá. Takže děkuju.
A jinak "krhla", to je slovo, cha, to jsem si musela potupně googlit :)
27.01.2015 22:27 jardaJJ
avatar mám rád bílý slony, zvlášť ty glazovaný, vypálený do hrnečku co se z něj nikdy nenapiju
takže nebudu zlej na tvou glosu
30.01.2015 14:13 Miriam
avatar Lui,
tak to by bola škoda ten rozhovor neurobiť. Držím palce, aby sa Ti to podarilo.:)

Jarda,
hmm, mala by som ich začať zbierať, keď ma takto ušetrili.:)
19.02.2015 11:17 Indigo
avatar O tento vzlet básník nikdy neusiluje, vnímám to tak. Neusiluje, prostě to je. A Tys to napsala stejně - jenom tak, že to prostě je. A to mi nestačí. A i když mnohdy nejde o to, vyslovit se z nějaké myšlenky, chci být emočně šokována. A tady nejsem, no nejsem.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné Výborné 100% [1 Hlas]
Chvalitebné Chvalitebné 0% [Žádné hlasy]
Dobré Dobré 0% [Žádné hlasy]
Dostačující Dostačující 0% [Žádné hlasy]
Nedostačující Nedostačující 0% [Žádné hlasy]
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop