Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Dve III
Dve III
Nevítaný

Koľko brán sa otvorilo
a ona stála bojazlivo.
Zahalená.

Vlčí pach
štekal v myšlienkach,
závoj rástol ako stena.

Zlý hosť.

Chcela ísť,
prehlušiť zábrany,
vôjsť, hoci aj nemá.



Fotosyntéza

Mĺkvosť vo farbách orgovánu
s vôňou májových zmien
cíti ma krehkú,
vo vetvách polámanú.

Možno raz ešte zcelistvíem.

Nájdem sa v listoch ako zeleň
túliac na južnú stranu.
Na sýtosť v lyku,
v kyslík ma premeň.

Ľahko ma vdýchneš nespoznanú.
Komentáře
23.05.2015 14:13 Indigo
avatar Znát jazyk básníků je jedna věc. Usadit ho pak do rozměru hrubohmotného světa, tak aby čtenář mohl přečíst a rozpoznat, věc druhá. Sice neobkresluješ, umělecky prožíváš, ale mně si celistvě nepředala.
23.05.2015 19:12 Vorona
avatar v poslední době mám trochu problém s těma ve slovenštině
ale dnes jsem asi byla naladěná a uspokojená :-)
pro mne prožíváš nejen umělecky, jak zmínila Inka
já ti to věřím :-) a to je co říct
jo a dávám palec
23.05.2015 21:34 Luisa
avatar Nevím, přijde mi to jako trochu rozpitá karikatura. Možná je to veršovaný popis, náznak snění. Nerozumím tomu. Nevím, co mi chceš říct.
24.05.2015 16:26 Jaroslav Vraj
avatar
Koľko brán sa otvorilo
a ona stála bojazlivo.

jednoho by skoro odradilo, ale jdu dál...
...sice pokusy o vázanost,
ale jaksi náhodnou, jakby zasazenou
do volnýho pojetí, bez udržení jistý rytmiky,
obsah tu drtí formu, nebo jak se to s oblibou...:)

obratnost jazyka a atmosféra,
ano, určitě ano
24.05.2015 18:59 Miriam
avatar Inka, ak sa mi raz podarí predať Ti text celistvo bude ten deň ako sviatok.:)
Nie je jednoduché spísať vlastné myšlienky, vlastným spôsob a usadiť ich tak, aby oslovili širšiu skupinu čitateľov.

Voron, aj mávam problém, párkrát som dokonca googlila, som zaťažená na slovenskú spevavosť. Som však rada že som tu a mám možnosť preciťovať poéziu aj v češtine. Teším sa že oslovila a ďakujem za palec.

Ja nerozumiem tej rozpitej karikatúre, Lui.
Prvý text je o strachu, v tom druhom rovnako ako vo v iných svojich textoch
metaforujem svoje pocity do cez prírodu, prírodné javy.
Konkrétne vo Fotosyntéze sa cítim ubolená - polámaná a vnikám do svojich predstáv kde sa stávam časťou prírody(asi preto sa utiekam k flóre, lebo si myslím, že na rozdiel od fauny nepociťuje smútok a bolesť), túlim sa k slnku - teplu, aby som sa premenila na kyslík(ten vo mne zase evokuje pocit slobody).
A potom ten text je dvojzmyselný. V tej snovej dimenzii teplo slnka, v reálnej sa túlim k inému teplu, ktoré predstavuje láska. Aby ma potom mohol vdýchnuť. Nespoznanú.
Možno je ťažké vnímať moje obrazy, ale ja zapisujem čo vidím a ako to vidím.
Tiež veľa textom nerozumiem, snažím sa ich precítiť a nie vždy sa mi to darí.:)

Jarek, máš pravdu.
Tým, že viazaný verš je pre mňa dosť nudný(možno mi odpustia básnici, ale obkročný mi jediný príde trošku moderný), snažím sa hrať a vkladať rým tak, aby to bolo iné(príde mi to hravejšie a modernejšie) a pri tom som nenarušila rytmus.
Možno je to chyba, alebo skôr netradičné, ale to striedanie rýmov som videla aj u známych básnikov.

Ďakujem Vám za komentáre.:)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop