je to hloupý, když se pod dílem pár dní starým neobjeví
ani mrť reakcí...
...leč na podobný kusy se i mně dost blbě reaguje,
když tenhle mi přijde téměř ukázkovej svým rozestláním
v slovech, který tak nějak nesdělujou, jen se jakýmsi
spoluzněním omotávaj kolem neurčitýho motivu -
a tak snad jenom vítr..
že se snad směje...
řek bych...
nejspíš...
nebo spíš mělo...
a možná přímo tahle pospojení, nutnost bližšího zkoumání,
mě pak přiváděj k něčemu jinýmu, než k básni...
Přemýšlela jsem jak to napsat, ale tohle je výstižný. Kdybych k sobě měla být úplně upřímná, vlastně nevím, o čem to je. Na druhou stranu musím íct, že to má příchuť nějaké nahořklé vzpomínky. Nevím, přečetla jsem docela ráda... už pro tuhle část:
voda tim neproteče
tim otevřenym neprostupnem
a slunce?
kdybych tomu mohl
jen trochu věřit
řek bych
že se snad směje
Motiv je abstraktní, příliš neohraničený a civilního rázu. Tady u mě vyvolává úmorný dojem autorovy samomluvy. Nepozdvižitelná mantra pro jednoho, netřpytné manko pro mě.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
