ochraptěl a zívl podzim
neslyšnem si stlal
v pažích svíral strom jak vích, kde
v listech, na krev děravých
vítr hodoval
z okapů a po úžlabí
ozvěnou tak zrezle zněl
ulámaným barvám, zvukům
odbil čas, a do výtluků
kapky deště bubnují si
v rytmu vahadel
- - -
v tom sychravém separé Ti
(někde mezi druhou třetí)
o půlnovu
vždyť mě znáš
řeknu
jak mi víc a znovu
po slovech
i po souvětích
po čtvrťovém bití v krovech
zimomřivá scházíváš...
Přihlášení
