Někdy je nutné jít dlouho po nesprávné cestě, abychom se mohli správně a rychle vrátit. (Edward Albee)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - zbylé formy » rodová

rodová

je ticho v písni u kořene
a tma se nesmí bát
kde hlína v růstu kmeni klene
za světlem
po prsty
z dlaní přes loket od ramene
od dítěte

od semene v sad

je ticho v písni u kořene
a tma se nesmí bát

Komentáře

16.02.2016 10:55

rezka

čtu pořád a pořád a evokuje mnogo obrazu,
jdu tlouct hlavou o zeď !

16.02.2016 11:31

midi

je ticho v písni u kořene
a tma se nesmí bát -

to je nádherné dvojverší, které naladí na další opulentní hody, bohužel se mi nějak nedaří ukrojit a donést k ústům... padá a padá mi to.

Asi jsi tím začátkem nasadila laťku moc vysoko.

... a když jsme u těch nápodob, nic ve zlém, evokuje mi to Skácela :-)

16.02.2016 12:25

Indigo

Jak se říká, k upečení štrúdlu je třeba stvořit Vesmír. Podle jednoho profesora na JU Fildě, odpovídá Velkému třesku i Stvoření světa za sedm dní. K obrazu svému? Nápodoby, podoby, podobizny, barabizny, babizny a mezitím nějaký ten šutr hozený na Tádž Mahal. Kdo se považuje za individualistu, třeba ho nenapadne, že se těžko někomu nepodobat. Ale čím? A čím ne? A čím jsou čtenářovi asociace?

jdu tlouct hlavou o zeď
nebo vlastně ani ne

17.02.2016 11:06

rezka

jsem tu, zas jiné obrazy letí za okem tam, natřesený vzadu
dosáváš mě, sakra! přijdu zas
třeba se mi časem ustálí jeden obraz
a třeba ne...

17.02.2016 13:54

Vorona

tady jako první palec, pak slovo k tomu...asi zbytečné
abych nestřepala ten křehký nádech básně
skvěle si tady a jako, že vedeš :-)

23.02.2016 16:25

Jaroslav Vraj

asi mi tu nejvíc ku škodě zpomalení,
rozfázování, opuštění nasazený rytmiky,
když text tím tichne a noří se do sebe -
v kruzích na hladině pak víc ozvěn než hlasu,
hm

20.03.2016 19:42

Luisa

A co tam dělá to dítě? :)

Ten verš mi přijde úplně mimo z konstrukce, proto se ptám. A zbytek... přemýšlím jestli by se mohlo stát, že bych nepovažovala za poezii něco, v čem se vyskytují slova kořen, ticho a sad. Asi nemohlo. Prostě se mně to vždycky dotkne.

08.04.2016 22:13

Indigo

Rezko, Maaty, dík za přistavení.

Vor.
Nevím, jak s takovými komenty naložit, nevím.:)

Jarek.
V kruzích chodívám.V ozvěnách jakbysmet. :)

Luisa.
Dítě. Jestli to ovšem není jen řečnická otázka?
Pokus o bližší přiblížení, analogie - semeno, dítě.

13.05.2016 09:06

Egon Sirka

Moje období si oblíbilo delší texty s prostorem ku rozletu. Hozená rukavice zde je stejně prostorná, jen se do ní musím soukat sám, to už je tak.

a tma se nesmí bát

je na mě dnes poněkud abstraktnější, a pak ten přemýšlivý popis paže.
Je ticho v písni a přesto píseň je.
Od semene v sad.

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES