asi bych uměl víc vnímat tahle slova pod nějakou hudbou,
nebo pohyblivým obrazem (obé tématicky zpracovaný),
takhle do ticha víc jak vytržený z celistvější kompozice -
Asi bych to chtěla víc nahusto, tu poezii jako, trochu se do toho opřít a říct to... aby to bylo jako hrom, jako uragán, jako... aby to nebylo jako když si foukáš po ránu čaj a nevíš, co s načatým papírem.
Já tady kývnu s Jarkem, dokonce bych si tip, že to již z nějaké hudby je nebo jistě bude. Opakování nebývá vůbec nadarmo a v písních o to spíš.
Baví mě ta odrážkovitost, na konci výrazně rozvolněná a pak ozvěna.
Taky jsem Šopenův posluchač.
Se taky omlouvám, paměť mi vynechává, malou poznámku. Možná nejen za sebe.
Na Poetikonu (starý jazyky říkaj "černým webu") je ve zvyku jistá vzájemná reciprocita u děl a komentářů. Jistě ne nutně. Někdo raději komentuje, někdo raději píše. Jinak též v časových horizontech.
... jen, že bych tě taky někdy rád čet u kohokoli pod dílem.
Občas u tvých textů mám pocit takový zvláštní nenávaznosti.. taky konkrétně v místě po dešti na... moc toho nezbývá. Najednou nevím čeho a to mě mate.
A souhlas k luise, jako obvykle, myslím, že líp bych to asi neřekla... i ta stejná část, co zaujala.
Je to dobrý čtení, ale pořád tu od tebe čekám něco... víc (ale tvůj styl se mi hodně líbí).
Ahoj všem. Nejdřív bych rád reagoval na Egona : Chápu tvou poznámku(a zároveň se divím, že moje věci ještě někdo navštěvuje a dokonce pak i komentuje), ale já,i přesto, že si díla ostatních rád čtu a mnohdy si je opravdu užívám, si nejsem jistej, jestli by někomu z vás můj komentář cokoliv dal... Mohl bych napsat, že se mi to a to moc líbí,ale už bych zřejmě nedokázal napsat proč vlastně... A ohánět se prázdnýma větama, které nic neříkají a se kterýma se zde občas taky člověk setká, mi příjde uplně zbytečný. Zkráceně, můžu psát k básním ostatních, že se mi to líbí, nebo, že se mi to nelíbí,ale sám sebe se pak budu ptát- k čemu je to dotyčnému dobré...? Abych pravdu řekl, nedokážu ani v nejmenším posoudit to, co sám napíšu. Jak bych potom mohl hodnotit a soudit ostatní...? Na druhou stranu chápu a uznávám, že to je dost sobecký, ale na to si vždycky musím říct - proč já? když jsou tu jiní, kteří mohou danému pisateli něco nabídnout... nicméně, pokusím se to aspoň trochu napravit.
Za druhé : děkuji moc všem, kteří si přečetli,odepsali,povzbudili... opravdu děkuji a vážím si. Byl jsem teď hodně dlouho mimo ČR i mimo internetoví svět a tak mohu konečně teprve teď odepsat. Ještě párkrát siprojdu všechny komentáře a z každého si, tak jako vždy se snažím, i tentokrát něco velice rád vemu. Děkuji moc
K principu vzájemnosti a směny komentů k dílům. Nadšenci Tarotové hry mi jistě odpustí, když využiji slov Hajo Banzhafa:
- Já bych rád, ale...-, tak jak to pospsal v jedné své proslulé řeči reverend Ike.
-Rád bych dělal to či ono,ale...-
-Rád bych se stal tím či oním, ale...-
-Rád bych měl to či ono, ale...-
A přitom mezi námi a všemi těmito pěknými věcmi, jež bychom tak rádi dělali, stali se jimi, nebo měli, stojí jen to naše ale.
Veškeré zákazy, omezení a těžkosti nepocházejí z okolního světa, nýbrž jen zrcadlí naše vlastní obavy a zábrany.
K dílu:
Místy nějaká pozoruhodná rozpuklina - dlaně, tiché hřbitovy - výmluvně utkaný obraz. O celku mám pak pochyby, vodítka se mi mihotají, přeskakují a tvoří hustou mlhu, přičemž ani ta se mi nezdá příliš sjednocená, natož v barvě nebo i v jejích stínech zvuku.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
