ten úvod mi připomněl nějakou písničku, nevím už od koho byla...
i v takovéto zkratce, je to nahuštěné emocemi...určitě těmi správnými :-)
trochu mi vadí ten - tekutý piesok...to už jsem určitě někde četla
Voronka, skúšam v googli ten úvod, lebo neviem o niečom podobnom a nič mi ani nenašlo. Samozrejme, určite nie všetky texty sa tam nájdu, ale robievam to. Keď mi hlavou bežia obrazy, ktoré vložim do písmen a mám pocit, že sú mi povedomé, hodím pre kontrolu do uja G, či som náhodou niekedy, niekde, na prahu podvedomia nezachytila a neuložila. To by som naozaj nerada.
Tekuté piesky - tie možno kdesi boli, veď je to úplne skutočný obraz súvisiaci s témou mora, púšte a mne evokoval aj inú líniu. Viem, nie je v tom moc invencie, lebo aj to moje vlastné fantazírovanie dokážem zapísať len do jednoduchých, reálne viditeľných obrazov. Možno blbosť na obhajobu, ale keď sa snažím prepájať dve obrazové línie, je fakt zložité nájsť vhodný slovný obrat.
Ďakujem Ti Voron za slovo a že aspoň emočne si zachytila nejaký ten dotyk. :)
no, nemuselo to být přesné znění, z té písně, ale něco tam je...
Rezka už mi taky někdy napsala a poslala odkazy na nějaké písně, které
jakoby slyší z mého některého díla...
tak to jsou takové asociace :-)
Já si nemůžu pomoct, ale mě takovejhle začátek vždycky trochu odradí. Možná je to tím, že s něhou se nesmí začít příliš překotně.
Ve druhym řádku je to na mě brzo. Potřebovala bych se s tou básní prvně trochu oťukat.
víc mi, Miriam, jak retrospekce k pevně sice (nejspíš) utkvělýmu,
však uchopená stále "pouze" v návratu k původní realitě okamžiku,
jak listování nasliněným prstem v deníčku vzpomínek
bez následně a dodatečně hlubšího vstupu -
Myslím, že viem, Jarek, čo máš na mysli. Že je to len obrázok, zápis niečoho bez hlbšej myšlienky. A áno, súhlasím, viem že je a dokonca tu, v tejto básni cielene. Ja poéziu(poetické texty) rozdeľujem do dvoch skupín(samozrejme u seba, môj pohľad).
Tá prvá je ľahšia(oddychová, niečo podobné piesňovým textom), ktorú prirovnávam k obrazu. U mňa nikdy a žiadny nezanechal tak ťažkú a naliehavú stopu ako nachádzam v niektorých textoch. Akoby vo svojej vizuálnosti nedokázal obsiahnuť tak veľkú časť emočna, ako je to v písanom slove. A pritom možno aj áno, len ja to neviem vytiahnuť von na báze viacrozmernosti a vnímam jeho krásu čisto zrakovým zmyslom. Niečo, čo sa Ťa dotýka viac cez pohľad, ako cez myšlienku, alebo možno aj, aj, ibaže nie s takou intenzitou.
V tej druhej skupine je poézia, ktorá svojou hĺbkou a ťažkotonážnosťou myšlienok v nás rezonuje oveľa silnejšie a dlhšie. Prirovnávam ju ku krátkometrážnemu filmu, kde je príbeh citeľnejší, naberá iný rozmer, a vôbec nie kvôli dĺžke a sekvencii obrazov, ale práve vďaka voľbe silnej myšlienky.
Chcela som tým povedať, že do tej prvej skupiny vedome smerujem vždy vtedy, keď sa cítim fajn a mám potrebu zachytiť aj tie menej ťažké ozvy. To je ten lepší prípad, lebo väčšinou sa tam ocitám nechcene a často, v pokusoch prepracovať sa do tej druhej :)
Niekedy sa to vo mne bije, lebo viem, že takéto texty sú väčšinou označované za plytké a napriek tomu podobné veci vyhľadávam u iných autorov.
Miriam, něha mne také odrazuje... prostřední sloka je romantika, na kterou si moc nepotrpím, v závěru třetí svět s vůní Ománu probudil i moji přízemní fantazii... tam bych začala.
ale rozumím, i když já asi takhle vyloženě nerozlišuju,
když nejde mi ani "ve dvojce" tak o hloubku řečenýho, jako spíš
o jakousi příznačnou jedinečnost uchopení, použití nevšedních obratů,
uvidění určitý situace zpoza úplně jinýho rohu
(a takový ty vostatní kecy...:))
pro mě dobrá poezie nepotřebuje nutně těžkotonážní myšlenky -
i ty ji můžou poslat (třeba i právě přílišnou rezonancí)
do úplně jinejch vod, což ale jistě „záleží na vkusu každého soudruha, že...“,
jak praveno jest v klasice :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
