Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » modrá
modrá
chtěla jsem tě vzít domů
přiložit na oheň
a než se umyješ
uvařit večeři

toulavá stvoření jako ty
se ale domů bojí
- možná v nich vidí jen klece
možná způsob jak o všechno přijít
a možná čekají na to
až jim to někdo řekne dost důrazně:
OKAMŽITĚ POJĎ SEM.
POTŘEBUJU TĚ.
- tak jak jsou na to zvyklí.
a pak jim někdo začne ubližovat
dokud zas neseberou
tu hrst odvahy k odchodu
odnikud nikam

přála jsem si pro tebe lepší dům
se spoustou dveří a oken
kterými bys mohl chodit ven a zase dovnitř
v kteroukoli denní i noční hodinu

ale
buď jsi mě neznal
nebo jsi už v nic nevěřil.
řekl jsi:
záclony ve tvých oknech
jsou příliš modré
nelíbí se mi

otočil ses
a odešel.

nedíval ses, když má okna rozbíjeli kameny
neviděls jak na stůl, který jsem ti prostřela, padalo bláto
neposlouchals, když se mi smáli.

pozdě
až uprostřed noci
jsem vstala

došlo mi
že se nemám kam vrátit.

běhám venku a kreslím na oblohu
je sice dál stejně modrá
ale třeba se ti jednoho dne zalíbí
Komentáře
23.04.2019 15:27 Vorona
avatar příjemný čtení...vyvolalo ve mně emoce, že bych si přála veselejší báseň...
bylo mi z ní teskno...a tak to asi mělo zapůsobit :-)
palec
23.04.2019 15:27 Stinohra
avatar Je to skvělá věc... nevim co tobě a voroně je, ale dostáváte se nějak hluboko do mě. Asi je potřeba říct to důrazně...ale kdo by na ně chtěl pořád řvát? Je to tak rrefný, až je mi z toho do breku.
Palec.
A jedna hovadina.... kameny rozbíjely...
23.04.2019 17:00 Vorona
avatar čtu ten Stínky koment a jo, musím souhlasit
s tím, že mi taky bylo z toho do breku
sem nějak vyměkla v posledním čase :-))
23.04.2019 17:58 Stinohra
avatar aha jsem blbá... kameny nerozbíjely.. rozbíjeli oni, někdo.
Ignorujte mě.
Jdu se zahrabat
nebo tak něco.
23.04.2019 21:10 Luisa
avatar Díky, dámy :) není asi zrovna veselá (i když v poslední strofě jsem se snažila to trochu otočit), ale já jsem měla radost, že jsem ji konečně napsala. Popsaných, už pojmenovaných věcí, se bojím míň - nemaj na mě už co vytáhnout.

A jinak Stínko, má tam být měkký, myslela jsem to tím druhým způsobem, ale rozhodně není správně, že tam mám takhle nevyjádřenej podmět na začátku strofy, každej čtenář tam nejdřív musí intuitivně hledat to "y". Takže dík.
09.05.2019 10:51 midi
avatar Mám prostě slabost pro tyhle příběhový básně, ve kterých je cítit silný emocionální náboj. To něco za oponou slov. Jako skoro vždycky, dalo by se na tom pracovat - možná sem tam něco pokrátit, ale ne moc. Nicméně, nejsem píšící, aktivní autor, takže nebudu kecat. Jen svůj momentální pocit z textu - křehkost ženské duše... a hluboký respekt k ní.
09.05.2019 16:38 Jaroslav Vraj
avatar
Nicméně, nejsem píšící, aktivní autor, takže nebudu kecat.

promiň, midi, ale právě si přinejmenším čtenář,
a ten může k textu (i jako nepsavec) cokoliv
09.05.2019 23:18 lawenderr
avatar Tahle teda dokáže přenést pocit:) když ji chceš politovat - tak tě odprosí :)) dobřes dotáhla - ale dobře mi není, z toho:) dobrá je
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop