dnes už je těžké se k tobě dostat
při každém špatně mířeném slově
hrozí že si o mříže rozbiješ hlavu
bylo to tak i dřív
vždy k tobě vcházeli shrbení
a za dveřmi kuli své pikle
nešťastná královno
chodíš mi do snů náměsíčná
poznám tě po verši
po řadě vznešených slov
a vždycky
vstanu příliš brzy
na to abych tě mohla potkat
co bych ti mohla říct
vypravěč tvého příběhu usnul už kdysi
vídám ho jak si opírá hlavu
těžkou knihu položenou na unavených kolenou
ty zlatovlasá bloudíš v zahradách
třeseš jabloněmi
už jste od sebe jenom pár kroků
od Luisa
dne 03.09.2019 23:12 ·
8 Komentářů ·
234x čteno ·
jako bych, v té první strofě, měla pocit, že mluvíš k někomu jinému
k nějakému muži
potom to ale zvrátíš a mám pocit, že mluvíš k sobě
už jsem tu byla, přijde mi to zajímavé
Po každém přečtení však získávám dojem, že nemám dost informací proto, abych mohla komplexně pochopit vepsané vyjádření.
jako bych, v té první strofě, měla pocit, že mluvíš k někomu jinému
Jak vidím, neobstálo to samo. Asi ani nemohlo, ty souvislosti jsou moc stěžejní na to, aby to šlo napsat bez nich. Je to o jedné paní s těžkým mentálním postižením, se kterou jsem v kontaktu. Dřív viděla, ale postupně přišla o obě oči. Dřív taky mluvila, pak v souvislosti se ztrátou otce přišla o schopnost řeči, ale rozumí. Je poměrně agresivní, hodně křičí, hlavně v noci. Zdává se mi o ní, o tom, že mluví.
Přiznám se, že se poezii nesnažím pochopit a ani nemám ráda úvahy - co tím chtěl básník říci. Aby se mi text líbil, musí obsahovat něco, co mě buď zaujme svou jinakostí, nebo něčím nadoblačným, co neumím pojmenovat. Po tvém vysvětlení jsem se více zaměřila na jednotlivá slova v díle, ale i tak jde text chápat rozličnými způsoby a to mi nepřipadá špatné. Líbí se mi třeba i vlastně celkem "obyčejné" slovní spojení jako "chodíš mi do snů náměsíčná". Každopádně zajímavá věc, jejíž čtení jsem si celkem užila.
Po každém přečtení však získávám dojem, že nemám dost informací proto, abych mohla komplexně pochopit vepsané vyjádření.
Po tvém vysvětlení jsem se více zaměřila na jednotlivá slova v díle
No, přesně tohle. Jak jediná informace může formovat situaci a mít výrazný vliv. Je moc dobře, že si o tom můžeme povídat. Neskutečná výhoda otevřených komentářů pod dílem. Úžasná věc nejen pro autora.
Jak vidím, neobstálo to samo. Asi ani nemohlo, ty souvislosti jsou moc stěžejní
Máš nejspíš pravdu, v obojím. I já se nyní mohu dívat na celou věc z jiných úhlů. Jsem za to ráda. Nicméně, kdybych byla autorem toho díla, měla bych obavy nakolik komentyy pod ovlivní další sdělení. Dvojsečná zbraň - nejspíš jako oheň - dobrý pomocník, zlý pán. (Ale klidně to otravný rádio vypni.)
Než se rozečtu do komentářů, ke kterým jako obvykle jen těžko co připíšu...
Čte se mi to "jedna báseň", nicméně ten postup je mi známý, je to tvoje a říkám si jestli by ti do toho neslušelo trochu lyriky nebo tajemství, něčeho nedořešeného, otevřeného.
Zřetelně taky vnímám pojetí časovosti, není to poprvé, skoro jako by to bylo součástí schématu minulost-přítomnost-budoucnost, které často používáš, možná proto, že je ti básní především příběh, skoro prozaický.
Díky Inko (a i Vivi), to, jestli se dá nebo nedá účinně číst dílo bez kontextu... je otázka. Půlka literárních kritiků si myslí, že ne, půlka, že ano. Noa. Já jsem někde mezi těma půlkama řekla bych :D
(pointy se nedalo nevyužít, pardon)
Díky za poctivě popsaný pohled čtenáře, Jarku, to se vždycky hodí a tu zvlášť!
Egone, ty mě nepřestáváš překvapovat tím, že moje díla poznáš (a mluvíš o tom) i ve chvílích, kdy mám pocit, že píšu tak neluisovsky, jak jen jsem schopná. Co k tomu říct... jsem ráda, že zvenku vypadám celistvá?
Protože já jsem ráda. Byť to může bejt třebas nudný.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES