Spomienky. Pekne ich vieš podať, Voron.
Ja si niekedy pripadám ako z inej planéty, pretože miesto obrazov(vlastných spomienok) mi naskakujú emócie. Asi preto mám s opismi taký problém. Tieto Tvoje obrázky mi prídu krásne relaxačné, napriek tej izbe kde sa netopí. :)
Goro, vlastně jsem se přistihla, že teď v poslední době, ráda vzpomínám...
a myslím na to, co je teď pro mne hezké, nebo to pro mne má
nějaké kouzlo :-) možná od toho se odvíjí, jak a co podávám :-)
děkuju :-)
Miriam, asi si to tady vystihla, tím, že ty vzpomínky jsou relaxační
nebo jsi to tak nazvala a asi to i tak cítím :-)
děkuju :-)
v tom pokoji byly i dvě velké skříně
plné šatů a sukní
z počátku šedesátých let
z dob, kdy máma chodila na zábavy
Pamatuju, že mí rodiče chodili na zábavy jak diví.
Samosebou samý dechárny.
„Hlavně nezapomeňte klíče ve dveřích“, zaznělo před odchodem
téměř vždy a téměř vždy i důrazně.
Jednoho sobotního večera jsme se ségrou zapomněli - naši se nemohli dozvonit,
tak celou noc strávili (máma v brokátových šatech)
v panelákovým sklepě na sáňkách.
Když jsem v sedm ráno zaslechl zvonek a šel otevřít se slovy:
„Ste to teda pěkně natáhli“, první jsem chyt od táty a druhou o futro
(ségra se stihla schovat do peřiňáku).
Dneska se tomu smějou, ale trvalo poměrně dlouho, než se tomu tak stalo...
(dík za připomenutí, a snad se tou historkou neopakuju:))
hele, no dyť my si na srazech opakujeme historky rádi, tak co :-)
snad to teda nesvědčí o tom, že bychom si to už nepamatovali :D
některý věci si člověk stále rád připomene :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
