Zatím počítám nebe, světla kam nedostanu,
miluju tebe a pak usnu a vstanu...
Zuzana Navarová
moje minulost, to je
Andělská zpívaná do noci
žádná naděje, klavír v hlavě
pivo pod třešněmi a tma
dlouhá
a hluboká
tma
moje minulost jsou převisy skal
a roztřepená rána
smrky rozkývané za víčky
zadýchání z kopců
a věčně zamlžené
sklíčko na kompase
a než se z ty
stalo on
než jsem se z ní
stala já
uplynulo mnoho
tmavomodré vody
ve skalách
přišla jsem na to
že se nemůžu vrátit
ne proto, že nemám odvahu
ale protože jsem v tom všem
byla jen špičkou jedné nohy
ta bolest
byla z nebytí
a ze snů
máš vlčí mlhu
říkali mi
vidíš věci který nejsou
a nemohou být
jenže
zrak se o hroty jen ostří
a není větší nesmysl než
"ještě včera jsem tě milovala"
snad už jen
uhýbat ranám
a svádět všechno na boha
a přitom
ne on
to člověk
není
není
ač by si být přál
Přihlášení
