Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Na prahu zimy
Na prahu zimy
Sú sny.
Chalúpky prahnúce po láske
ako duše vyhorené do zlosti.

Iba z jabloní padajú posledné nežnosti
a my sme vinní.

Za oholené vetvy,
vlhkom premočené stráne.
Za chladné steny domov,
v ktorých rozhárať je zakázané.
Komentáře
05.12.2020 18:39 Vorona
avatar jo, slovenština je poetická a ty to s ní umíš :-)
pěkná mini
05.12.2020 19:59 Jaroslav Vraj
avatar ano..., tak trochu si mi tu (a nejen kvůli slovenštině)
chyběla
07.12.2020 21:19 Miriam
avatar Ďakujem Voron, snažím dať von len kúsok seba, svojho videnia. A slovenčinu milujem, áno. Je to úžasná hra, keď môžem dať slovám melódiu.
07.12.2020 21:29 Miriam
avatar Mávam také obdobia ticha, Jarko, neviem či to poznáš. Tiež ďalšieho koníčka, ktorému venujem čas, no a dosť veľkú rodinu(tri deti, dve vnúčatká)
Tiež prácu som zmenila, takže nestíham všetko ako by som chcela...

Ale keď mám čas čítam bez prihlásenia. Neviem síce ako je to možné, ale cez mobil sa mi to dá.

Ďakujem Jarko, za milý koment :)
08.12.2020 17:16 Schalamounek
foto Poetická melancholie, v přesné intonaci podzimu. Za mně pěkná práce.
11.12.2020 12:22 Miriam
avatar Ďakujem, Schalamounek :).
21.01.2021 20:14 midi
avatar Hezký vykreslené... Já jsem taková prostá realistická povaha, že jsem si hned vybavil jabloň, kterou máme na zahradě a vždycky s jistým nezřetelným smutkem pozoruji jak se zbavuje posledních listů někdy během prosince. A jak chryzantémy pod jabloní mají sklopené květy po prvních silnějších mrazech. Uff, to jsem se rozkeckoval o něčem, o čem tahle něžná lyrika vlastně vůbec není. Nemůžu si pomoct, mě se to tvé kreslení slovy a smuténkování hodně líbí.
26.01.2021 15:47 Miriam
avatar Ďakujem, midi.
Akoby nie, aj o tom to je. Snažím sa písať tak, aby sa dal vidieť dvojobraz. Jeden z vonkajšieho a druhý z nášho vnútorného sveta. Aby sa niekde uprostred prelínali v jedno. A áno, tiež to tak mám. Všetko čo opadáva stráca farebnosť. A v tej je ukryté všetko, teplo, radosť, iskra života...
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop