Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Vzpomínková o zubaři
Vzpomínková o zubaři
.




jo, byl to vždycky bolavej zub
a to, co šlo přes moje možnosti
vydržet
vždycky jsem měla ráda svoje určité pohodlí
a přes to jsem nešla

no tak jsem se ve škole
někdy v devítce
zavřela před zubařkou na záchodě, páč to byla rasovka
vzkázala mi, ať jdu do ordinace
nebo, že mi nafackuje

tak jsem se sebrala a šla domů
tři kilometry pěšky
autobus jezdil jen ráno a večer

celá škola prý mě tenkrát hledala
nakonec poslali kurýry
zkontrolovat, jestli nejsem doma
...zase tři kilometry pěšky

a ona si doma u babičky papá gulášovku
no tak holky dostaly taky
a že prý, abych neblbla a šla zpátky
...no tak zase ty tři kilometry

ředitel si mě pak zavolal k sobě
říkal, že bych měla dostat důtku
za neomluvené hodiny

měla jsem s ním dobré vztahy
páč jsem s ním do ředitelny chodila hrát šachy

tak nad tím mávnul rukou




.
Komentáře
23.05.2021 12:59 Gora
avatar Vorono, nechuť k zubaři chápu, pěkně sis to nejen ve škole zavařila. ale královská hra šachy tě spasila. Zábavně napsané, Vor.
23.05.2021 13:29 Vorona
avatar Goro, no já byla vždycky rebel a asi se toho už nezbavím, jen
s věkem se u mne objevuje už často i pokora...
to myslím ve věcech, kde bych to kdysi nedala :-D
páč jinak jsou věci, ve kterých si pokoru pěstuju :-)
děkuju :-)
29.05.2021 15:20 Jaroslav Vraj
avatar v těle je spousta materiálu na to, aby nám rostly třetí, čtvrtý, pátý zuby,
nebo imrvére, jak žralokům, jen najít v mozku onu stimulaci...

zubaři by sice byli bez práce, ale co, zas by se psalo víc o příjemnějších věcech :)
(jinak bylas taky pěknej raubíř, jak často děl můj děd)
30.05.2021 03:43 Vorona
avatar no jo, psát o příjemnějších věcech...někdy si v mým případě říkám
že mi to přijde už trapný :-D
díky Jarku :-)
31.05.2021 13:07 Miriam
avatar Ja sa zase usmievam, Voron, je také príjemné čítať tieto Tvoje spomienkové. Ja som sa zubára nikdy nebála. Bola to chvíľka bolesti, ktorá sa so zaťatými päsťami vždy dala vydržať.Samozrejme do spevu mi nebolo.

V rebelstve zase vidiím obrovskú chuť žiť po svojom,. Nezapadať do stáda a nenechať si určovať mantinely, ani kradnúť myšlienky.
Ono mladosť - pochabosť je nesmierne pravdivé, aj keď je to skôr o vnútornej (ne)zrelosti, žiť úplne bez hraníc sa nedá.
01.06.2021 08:08 Stinohra
avatar Mě bavily ty tři km tam a zpátky, jak se tam kvůli tobě vlekly :D myslim, že by to byla i dobrá povídka. Já tohle obdivuju, sama sem takovej srabík, že bych něco tak rebelskýho nikdy neudělala, vždycky jsem viděla svojí mamku a co by mě čekalo a každou rebelii sem si nakonec rozmyslela :D Moc ráda jsem četla, děkuju.
01.06.2021 12:45 Vorona
avatar Miriam...ano, žít si po svojom, to jsi vystihla správně
byla jsem v tom vychovaná, vlastně jsem si mohla dělat,co jsem chtěla
a to mi zůstalo ta potřeba až do teď
děkuju :-)

Stínka...no, vodnáři často rebelové jsou a mně to teda vydrželo až do dneška :-) potěšila jsi mne
děkuju :-)
23.08.2021 16:40 leporelos
avatar To nahánění, je vtipný. Rád sem si přečetl. U zubaře je to jediná bolest na světě, při které nemůžeš dost dobře nejspíš zatnout zuby:)
24.08.2021 05:18 Vorona
avatar Lepo, díky :-) no na štěstí dnes metody ošetření už trochu pokročily :-)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop