počúvam bublanie vína a
hnedej krvi
v neznámej studni vytesanej
do mramoru kdesi tam
kde naše telá precitnú
v spráchnivenom objatí
skôr než nám
vypadajú vlasy..prezradím ti
všetky
potláčané túžby môjho
prekliatého tela ktoré
ma zrádza kým
duša zúbožená sa krčí v šelestoch komory
úzkymi oknami bez mreží
mi naplníš noc
popolom
stojac bosý v lánskom snehu..pod nohami lístie.. kvety.. kamene.. niečo veľmi slané a
v tvojich oknách svetlo..aké
nezvyčajné
z čajníka stúpa
vôňa včerajška..svetlo sa ponáhľa..deň nepočká ešte..ešte chvíľku
len tak
a
ráno
bublanie v studni
.
od Marta
dne 06.06.2012 16:25 ·
9 Komentářů ·
524x čteno ·
oh, Vorona, ten text je postarší a dokazuje tú tvoju teóriu, že po štyridsiatke ide vek pospiatky..teda takáto vyrástnutá som bola pred tým děvčátkom :-)
ďakujem
jujt..si mi vylepšila náladu, no :-)
Mi nejde do hlavy ten přechod tekutin do vytesaného kamene a dál přes trouchnivění. A vůbec. Kulisák se možná nadřel, ale divák se cítí zmaten.Pro tolik nesourodých obrazů se jeden děj tříští o skálu namalovanou v kanceláři direktora v sousedním divadle. Nemůžu se soustředit. Jako když mluví jedna moje sousedka. Sice jí zbůhvíjakého důvodu rozumím, co tím chtěla, ale pro nezávislého posluchače, je to vždy snůška různorodých slov. Mně je třeba skládat ve správném pořadí a čase a hodně z vyřčeného po cestě promazávat, nebo přetavovat do jiných přirovnání a metafor. Jako ten pocit když pozoruješ rozhovor lidí, co mluví jinou řečí než znáš a najednou máš ten pocit, že víš o čem že to hovoří, ale nemáš k tomu pražádný logický, nebo pochopitelný důvod.
Takže za mně ne zcela sourodá, předimenzovaná, pavouk o 99 nohou.
úzkymi oknami bez mreží
mi naplníš noc popolom
stojac bosý v lánskom snehu
pod nohami lístie
kvety.. kamene..
niečo veľmi slané a
v tvojich oknách svetlo..aké
nezvyčajné
z čajníka stúpa
vôňa včerajška..svetlo
sa ponáhľa..deň
nepočká ešte..ešte chvíľku
len tak
a
ráno
Líbí se mi jak to přeřádkoval dali. A asi by mi ta druhá strofa stačila ke štěstí spolu s prvníma třema veršema strofy první.
Jinak... popsala si obraz který chci nakreslit, možná ho někdy uvidíš a řekneš si, že to vůbec není obraz kterej by k tomu seděl, tak jako Ti to často říkám já :)
Ale je to velmi dobře napsané. Mám ráda rána. I noci před nimi. A díky, ráda Tě čtu.
nedivím sa, Ol..ani ja si ho už dnes neverím
napísala som to pred rokmi, keď vo mne doznievala kniha o pátraní po princovi Vladovi Tepesovi od Elizabeth Kostovovej
..vlastné prežívanie premiesila s fikciou a..totok vyšlo mi
ďakujem, že si čítal a úprimne okomentoval, cením si to
stejně jako oldřichovi, mi text přijde jako konstrukce
rovněž tak si myslím že stojíš od toho textu tak nějak opodál
možná je to proto, žes tam zkusila toho vecpat až příliš
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
