rozprášil báseň po cestě
a pak mě klidně nechal sbírat jabka
neříkat vůbec nic
byly zelený
s interpunkcí v odstavcích
a z rozhněvaných šťopek roky
jako v tom století na padesát způsobů
a tehdy sem začala psát román
zase
a jako dycky blbě za haiku
ale přednesy v zapadlých kavárnách byly
a byly krásně rozkrojený nocí
jenom Ikaros pořád lítal ve dne a o jabka se zrovna nezajímal
nás dělil čas
taky to že sme se nepotkali
nemoh si mi říct
že v tuhle roční dobu sou diamantoví holubi vzácný
a pod tu jabloň
abych si už proboha konečně pořídila saxofon
protože na spinet se dneska už nic nepíše
ani hudba
nemoh si mi říct abych to dopsala
od Indigo
dne 07.07.2012 13:32 ·
7 Komentářů ·
599x čteno ·
Dobrý, In, dobrý.
Mám ráda blues. A vlastně nevim jestli je tohle blues. Zpívat by se to asi nedalo, ale hrát jo. Hrát jo a třeba tisíckrát dokolečka.
Nejlepší mi přijde tahle část, přenesla mě znova někam kde hrajou na saxofony, hm:
zase
a jako dycky blbě za haiku
ale přednesy v zapadlých kavárnách byly
a byly krásně rozkrojený nocí
jenom Ikaros pořád lítal ve dne a o jabka se zrovna nezajímal
Jenom bych možná napsala, že :
ale přednesy v zapadlých kavárnách byly
krásně rozkrojený nocí
...asi rozumím opakování, ale stačilo by mi takto.
Možná bych ještě mohla říct, že ta báseň by měla být taková vysoustruhovanější co do hutnosti významu, buďto významu víc, nebo ještě míň, ten střed mi úplně nesedí. Jenže to jen tak na okraj. Protože to není báseň, ale blues. A to je velkej rozdíl. Takže jsem se k tomu dobrala. Je to blues. A dobrý.
hned jsem si spěchala přečíst, taky ji mám ráda...
je psaná tím tvým jazykem, kdy si člověk musí dosazovat za obrazy slova...a je v ní touha po nemožném, to mám ráda, jo:)
u mě za palec:)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES