mluvil o sobě ve třetí osobě
tak nemohli ho střelit ani jako žida
/král už je mrtev/
jen do oka
času
vrub cylindru háčkovaný-
že slepé děje vždycky prošly skrz-
-snům za šálou z hedvábí/a vlaje
jen pro ten dnešní den
se vzorkem světočáry ve smyčce
aby mu nevyřízli vesmír po tmě-
-nového oběhu bez vzpomínek /jen nápad na zítra
bez ohledů na fotony když se zhasne v černobílých obrazech
jen pro ten dnešní den
nechtěl o sobě
rozedmou hlasu za paravanem
od Indigo
dne 16.08.2012 22:32 ·
12 Komentářů ·
739x čteno ·
uf, nadpis evokuje márnici-zatlačení očí nebožtíkovi
pak
báseň působí jako konečné rozhodnutí Kristiána či Don Juana střiženého Avatarem
snad pro ten cylindr, šálu paraván světočáry fotony a oko času...
cosi Nového.žasnu,tvé texty mi příjdou čím dál tím víc napumpované skoro už pochopitelnými odkazy a při kráse jazyka, kterým vládneš dlouhodobě na extraligové úrovni, začínám mít trochu strach, že mi to všechno bouchne do ksichtu.palec
opět jsem nechala uležet:) neb tvoje poezie je těžká, aspoň pro mne na strávení...ne, že bych všemu až tak rozuměla, ale je v tom určitý smysl a souvislost a fakt mě to nechává pátrat, co všechno se za tím skrývá...některé obrazy fakt působivé:)...přesto, že jsem nepronikla úplně do tvých myšlenek, je to u mě za palec:)
Jsou věci, kde se mi ani tak nějak zkoumat nechce, nemám chuť nebo potřebu.
Pak ty druhý, kde mě to, jak říká Vorona, nutí vrátit se a hledat.
Trochu už poznám Tvůj způsob psaní, podle přednesu už vím, jak skládáš jednotlivý myšlenky, a to mi pomáhá. Takže se těším...
Myslím, že i pan Nový by měl radost:)
Uff.. tohle je hlavolam na týden. Ale přijdu na to - i když asi na něco jinýho, než Ty. A pak budu veselá, protože si budu připadat chytrá jako Žid. Noa pan Nový taky naskočil, no.
Hm, snade, jelikož jsi mi zaslal avízo, čekala bych, že své objevné tvrzení něčím podložíš.
Jinak... vrátila jsem se už s objevenou cestou v textu (ale kolik jich tam je, že). A musím říct, že mi tam nesedí ten závěr... poslední dva verše. Vztahujou se podle mě k dějové lince kterou bych pojmenovala "jen pro ten dnešní den", která je sice nepostradatelná a asi i zákonitě musí v závěru převážit, nicméně podle mě je to přehnané. Vidět paravan na tomhle místě... Safra. Už mi to zapadlo. Mám opět chuť říct, že ROZUMÍM, i když vím že ne, básně jsou jednosměrná linka ablablabla... dávám Ti palec a slzím štěstím :)
Ne. Já chápu, cos tou větou chtěl říct, ale nevím proč.
Proč to má k poezii daleko. Proč si to nezaslouží. Proč nenalézáš.
To je to, co chci vědět.
Odsoudit bez argumentu je pro mě zbytečný plácání do vody.
Ne, myslím to naprosto vážně. Stejně jako myslím vážně své tvrzení, že to je poezie. Pokud konstatuješ že ne, musíš vědět proč! Jediné co mi trochu napovědělo Tvůj úhel pohledu je věta
Protože je to laciný.
Ale zase nevím proč je to laciný!
Popravdě mi přijde, že sám nevíš proč se Ti to nelíbí. Dobře, to se může stát. Ale jak si potom můžeš být tak jistej? Intuice? Pocit?
Já jsem též neřekla proč to za poezii považuju, protože pokud tomu tak je, někdy ani neříkám proč, znamená to prostě, že s prostředkama použitejma v básni souhlasím. Ale teď to míním říct. Na prvních třech řádcích, abych nezdržovala.
Tady je moje "proč jo":
"mluvil o sobě ve třetí osobě"
o sobě/osobě - dobrej nejen zvukovej kontrast, verš lze brát jako apel na onikání používané v němčině, vybavuje se mi meziválečné období
"tak nemohli ho střelit ani jako žida"
no jasně, byl Němec, jenže němečtí židé se taky stříleli
střelit ho=prodat, přeneseně i označit, udat
/král už je mrtev/
jelikož jsme u Židů, já tu vidím mrtvého Krista, kterého neuznali
jaké to je být navždy bez krále, když ho neuznáme se ptám
jaké to je být Židem a uznat křesťanství, slovo Žid pak ztrácí jaksi význam
... a mohla bych pokračovat.
Myslím, že v té básni není ani slovo zbytečně.
A chci slyšet Tvoje "proč ne".
Jinak by diskuze neměla smysl.
Spousta slov, kterým Ty dáváš význam, ale tak můžeš diskutovat do nekonečna.
Nene, nediskutuju o významu básně, v daném okamžiku pro mě má báseň pouze jeden význam.
Ale... už asi rozumím co jsi chtěl - a to je dobře. Ale taky to neznamená že musím souhlasit. I když...
pokud je pokora základem svatosti
básníci vzdali to dříve než brzy
jejich bůh Tichotich jim jejich drzosti
proplatí, i když zatím v nich vězí
nechci být básníkem báseň je z pekla
mají z ní strach všechny mé lásky
báseň se nemodlí kdyby se vztekla
dřív dívkám básníků dovolí pásky
Tak já jen trochu o tom paravanu. Posledních pár let života pan Nový nevycházel z bytu. A pokud ho někdo z jeho přátel navštívil, mohl s ním mluvit pouze přes paravan. Chtěl, aby lidé na něj pamatovali jako na Kristiána.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
