Musela jsem číst dvakrát, to zaříkávání ze začátku mě napoprvé trochu zbavilo touhy nad básní přemýšlet.
Nakonec Ti dávám palec a říkám, že to je velmi dobrá báseň.
Ale dodávám... velmi dobrá je pro čtenáře veršů a kryptografy, chraňbůh aby ji četl pouliční kolemjdoucí. Pouličním kolemjdoucím přenechals bez výčitek svědomí chudáka Villona. To je ta stinná stránka básně.
I zlořád je slovo. Může totiž vzbuzovat dojem, že nic kromě jeho není. Opsals, opsals, místy až přemrštěně honosně a s cinkrlátky (i když to tak můžeš sám vnímat, u mě dozní spíš mírně do teatrálna), opsals, ale nevydobyl jsi mého vnitřního napětí. Ten spodní proud mi nedotekl, natož by bublal a vřel. Nezaplnil jsi ovzduší tím ozvláštnělým fluidem, kde voda svěcená ve věčné kropence veršů. Opsals. Použil abecedu. Hromádku písmen neocejchoval. Ani kultivovavané slovo samo báseň nenapíše.
Oldrich-jak popsat neznámý objekt? Tím to začalo. Ta dlouhá cesta k založení osobní triangulace. Někde mezi jeskyní a polomnožinami se nachází osobitné poetično:)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
