Lidé rozumem silní ovládají jiné přirozeně. (Aristoteles ze Stageiry)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Na útěku

Na útěku

…

(Čtvrté patro,dveře u výtahu)

Podpatkem v prvním
zádveřním našlápnutí
odpráskla svítání.
Opouští byt
náhodného kolemjdoucího,
jehož včera trestala
úsměvem.

(Přízemí, hlavní dveře)

Sehrála to celé,
včetně demonstrativního
servání podprsenky.
Ach ach
Uáááá

(Schody, chodník)

Z polochůze do poloběhu
samu sebe unesla
o pár kroků dál,
zaminovala se v tichu
mezi došlapy.
Včera touhle dobou
dopíjela svou první,
omylem oslazenou kávu.

(Pouliční lampa)

Minulá žena s cigaretou
v iluzi jednoho
dlouhého potáhnutí,
muž v protisměru
náhle sjednocen
s rytmem jejího srdce.

(Zastávka v mlze)

V zběsilém úprku
následovaná vlastním stínem,
který teď sleduje
z ptačí perspektivy,
cítí náhlé souznění
s přejetou kočkou.
Balancuje na hranici pádu.
K bezednu čelem.
…

Komentáře

16.09.2012 21:06

Jaroslav Vraj

jen se rochním a palec

17.09.2012 14:11

Vorona

už jsem tu byla, ale trochu mi znervóznily ty dveře, které se v tvých pár básních, cos sem dala opakují...přišlo mi to na první čtení, jako rušivý element...nicméně se jsem se vracela tak dlouho, až jsem je dokázala tolerovat a báseň si vychutnat...ukázalo se že dílo, které bych na první čtení odsoudila, stálo za to ...:)

17.09.2012 14:18

Stinohra

čtvrté patro, dveře u výtahu se objevilo, máš naprostou pravdu a nemohu popřít, že touhle věcí na tu předchozí navazuju, je to záměr :)v tomhle případě jsem ten motiv ale použila trochu jinak ... šlo o to zachytit, kde se ona v daném místě básně nachází, resp. kolem čeho zrovna utíká... ale jsem ráda, že je to pro čtenáře vůbec stravitelné, protože já se bála, že nebude :)

Vám ostatním děkuji za zastavení i palce.

17.09.2012 14:40

Vorona

napadlo mne, že tam je určitá spojitost...ale aspoň vidíš, že jsem celkem pozorný čtenář:D nebylo to myšleno ve zlém

17.09.2012 15:34

Marta

zaujali ma tie zátvorkové
nie preto, že by som potrebovala vedieť, kde presne sa ona nachádzala
no je to taký ..trochu zvláštny prvok
a zrejme aj napomáha dokresleniu atmosféry..čo sa vydarilo

18.09.2012 23:39

Indigo

S těma dveřma to mám podobně, jak zmínila Vorona.I s návštěvama tady.
Vadí mi použitý citoslovce. Vyloženě iritujou a já si říkám proč, protože jináč je to čtení pro mě poutavý, poetický i uvěřitelný. Nějak má v poslední době problém rozpoznat co poezie je a co už není, tady pokud mi to vůbec někdy šlo a jestli je to obecně vůbec možný. Dívám se na ten text a říkám si
útržky, mininadpisy v závorkách, body, trojtečky
použití toho času, odosobnění, takový nečastý způsob projevu
chvíli jako prozaický příběh, chvíli jako básnička
Netuším co to za útvar, ale nějak se mi to asi líbí.

19.09.2012 08:08

Stinohra

Marti - díky!

Indi - Díky za názor, je to asi obecně můj problém píšu-li "báseň", protože (už jsem to psala) pro mě je próza na prvním místě, co do sebevyjádření, ale ne všechno člověk prózou řekne nebo chce říct. No, prostě se to asi bude vždycky trochu prolínat. Ne, že bych nezkoušela klasickou báseň napsat, ale já to prostě asi neumim. No, prostě, já vim, že je to podivnej útvar. To s těma závorkama byl vlastně účel - na jednu stranu popis, kde postava zrovna je, chtěla jsem tim tomu dát tempo (což se mi asi nepovedlo) a zároveň ano, dá se to číst útržkovitě, jako 5 věcí, který na sebe navazujou... no, prostě to zkoušim, no. ale jako autor si vážim každýho názoru :) jenom k těm citoslovcům, tak ty já si v básních vysloveně užívám :)

23.09.2012 22:14

rezka

už název avizuje
na útěku
mě napadlo Útěk z Alcatrazu
docela obsah sedí
utéct od toho všeho dění...
viz přejetá kočka

27.09.2012 13:20

Stinohra

Každý máme v sobě svůj Alkatraz, otázka je, jestli se z něj dá utěct :))
mám ráda tvé komentáře, play :))

04.10.2012 08:36

jardaJJ

(Vzpomínka)

ani ukřižovaná na prostěradle
manželský postele
se nedovedla toho pocitu zbavit

sem dobrá herečka
tak proč?

10.10.2012 20:20

Stinohra

Teď ti nerozumím, Oldo, svým jazykem nebo čtenářovým. Nechci polemizovat, protože mi přijde, že mluvit svým jazykem (chápu-li to jako osobní specifičnost každého autora) není špatně, ale ty to asi myslíš jinak... můžeš mi to vysvětlit a konkretizovat? ráda vyjdu čtenáři vstříc.

10.10.2012 21:22

Stinohra

Už vidím, jak to myslíš, dobře, to je pádný argument.
Fascinujou mě momenty, který se můžou udát, ale nikdo o nich neví... rytmus srdce... aha, dobře, popřemýšlím, jak jinak, abych se přiblížila.

10.10.2012 23:12

Stinohra

Já píšu, co mě zrovna napadne, stejně jako píšu, co mě zrovna napadne.

to je od tebe hezké, já to také dělám.
učím se od všech :)

14.10.2012 01:40

Luisa

A co Alvarez? (velmi nesouvisející odkaz na rezku)
Jinak... no co no.

muž v protisměru
náhle sjednocen
s rytmem jejího srdce

Připomíná mi to Amélii z Montmartru. (Několikrát jsem si podle ní nechala tak šíleně ostříhat vlasy že to asi svědčí o mých sympatiích dostatečně.)

Z polochůze do poloběhu
samu sebe unesla
o pár kroků dál,
zaminovala se v tichu
mezi došlapy.

--- tohle... je přesný. Dobrý. Podle mě nejsilnější místo básně.

A palec. Měli byste psát hůř, abych si mohla trochu zaláteřit... ;)

14.10.2012 01:41

Luisa

(no co no = co říct když je to dobrý - aby si to někdo jinak nevyložil)

19.10.2012 17:31

Stinohra

já mam luiso spoustu blbejch básní a blbejch textů a prostě vyprodukuju děsně kravin a ani to hned nepoznám, že je to kravina, tuíž si myslím, že ještě budeš mít spoustu možností si zaláteřit :) za palec díky. nemám teď doma přístup k netu, takže ty věci, co teď píšu přiklepnu později, já tu teď jen tak na rychlo ...

16.09.2019 17:13

Lopata

Na mě to působí asi takhle - ty útěky jsou vlastně jen nějakou formou návratu k dalším útěkům a jsou prostě chvíle, kdy toho člověk má už po krk (tady ta přejetá kočka a dál). A ty opakující se útěky můžou mít nanejvýš jinou podobu, což člověka může zmást a až zpětně zase pochopí, že šlo o další útěk... no nic, nerad bych se zacyklil :-)

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES