(Zaraďujem dielko do kategórie Viazaný verš, ale len preto, že spĺňa formálne náležitosti, inak je to pokus o piesňový text, pre ktorý nám tu kategória chýba!)
V poledním sadě zpívám do meruněk,
jako tvá ňadra, tak mě pálí hrnek
a moje slova tonou v černém kafi,
okolo National Geographic
bzučí, kvete, kuká.
Nemilosrdně čůrám na angrešty...
Proč není aspoň někdo hezčí než ty?
Shlédni na má muka.
No tak ne na angrešty, je to rybíz...
A je to asi jedno, jenom kdybys
hleděla při tom se mnou do meruněk,
kterak se mezi nimi slunce sune,
celý, celý vesmír.
Nejde to slovy ani řečí čísel,
koukám se pod nohy a – netočí se.
To se, to se nesmí,
když v letním sadě zpívám do meruněk,
tak nenávratně mimo z jejich vůně,
z obláčku jako slůně, z horka, ze včel,
z toho, že jsi – a nejsi moje děvče,
Pavlo, je to k pláči.
Nechodíš ani se mnou, natož s dobou
a neumím říct, jak ti sluší klobouk
a můj jak mě tlačí.
Zalezu za zdi zahradního domku,
bez vody, bez proudu a bez potomků,
ač, pravda, za divokým vínem, za rzí,
asi bych marně čekal na katarzi.
Žádná pro mě není.
Tak pěji meruňkám a pěji slívám,
ale to jediné, to nevyzpívám:
snění, snění, chtění.
No co mám asi dělat touhou, vzteky?
Patlat se ve svém stínu, louskat šneky,
jak Láďa Pucholt blbnout ze Senecy,
to bych se nepochybně cítil někým
jiným, zcela jiným.
Svým zpěvem leda inspiruji žlůvy,
ale mou pitomost to neomluví,
tu ne- neodčiním.
_______________________________________________________________
Paralelne jestvuje i verzia s refrénom, ale obávam sa, že jeho vsúvaním pomedzi strofy som nepriaznivý dojem z jednotvárnej melódie, ktorá jediná sa mi pod verše natíska, nerozptýlil. Ostáva mi ešte spoľahnúť sa na nejaké bizarné zaranžovanie (v zúfalstve si predstavujem kombináciu: klavír, basklarinet a plectrum bendžo), no veľmi tomu neverím:) ale možno budú muzikálnejší z vás iného názoru.
Hej a ten refrén:
Až dosud žil jsem klidně, jen tak nádech, výdech.
Něco jsem našel v sobě, něco ztratil v lidech.
Něco jsem v sobě ztratil, něco v lidech našel,
zpovzdálí díval se jak stydne horká kaše.
od dajakbol
dne 03.11.2012 21:09 ·
13 Komentářů ·
739x čteno ·
Tak notový zápis po mne nechci:)) A inak neviem, ako by som Ti ju priblížil. Podľa mňa sa pri čítaní sama vyjavuje, ale to možno len mne, a možno sa na ňu zbytočne upínam a nepočujem iné možnosti.
Já nemám hudební sluch a na těch pár nástrojů hraju jen, že se nechci tak snadno vzdát.
A tak je to nejspíš podobně i s tímto Tvým textem.
Je pro mě překvapení číst z Tvých rukou ty drobné nerovnosti, to se dobrý básník sám prozrazuje nebo otvírá a jeho text jde trochu v pozadí za jeho krásným uměním. Ale proto tu je. Bys ho zdolal, překonal a zvítězil. Nakonec máš k tomu všechny předpoklady. Kdo jiný, když ne Ty.
Dobrá si, rezko, je to odkaz na Pucholtovho Filipa zo Starcov na chmeli, ktorý okrem toho, že blbol zo Senecu, blbol aj z Nezvalovej Manon Lescaut, a celá jeho postava ma hlboko dojíma, až na to, že ja som to nezvládol tak chlapsky, ako on.
Zon, inšpiráciu Plíhalom si identifikoval dobre; mám ho rád, i keď jeho nový album ma presvedčil iba niektorými skladbami, ale tie sú zasa také skvelé, že pociťujem... no závisť:) A či ma niekto „třeba pochválí“... Na Písmáku to celkom zarezonovalo, ale to nepovažujem za dostatočný argument proti Tvojim a iným výhradám.
hm, je to Dajakbol, napriek češtine
cítim v texte ten nevážno hravý postoj k životu (ten som si vymyslela pri čítaní tvojich textov)
len neviem, či to na pieseň nie je trošku zdĺhavé..ak ešte povsúvam refrén, neviem neviem
muselo by to mať naozaj dobrý aranžmán
Miroslawek: že to neberieš vážne, je v poriadku, na svojich sporadických výletoch do češtiny si až tak nezakladám. Teda v tom zmysle, že s nimi v dohľadnej budúcnosti nemám nejaké ambície. Že som sa s nimi aj tak vytrápil a že som ich považoval za hodné zverejnenia, je už druhá vec. No ťažisko svojho básnickeho pechorenia by som videl predsa len inde. I tak ma však Tvoja „jediná výtka“ mrzí a škrie a štve. Mám češtinu ako koníček a venujem jej poznávaniu – i keď amatérskemu a nesystematickému – dosť času. Preto by som, a myslím to celkom úprimne, potreboval vedieť, čo konkrétne odkazuje na nečeský pôvod autora tohto výlevu.
Keby som si skúsil odpovedať sám, dumal by som, či nie je ten text príliš... úzkostlivo spisovný a či sa i tak neprezrádzam nejakým nezvyčajným, podozrivým slovom alebo slovným spojením. Senecy je korektné, hoci český národní korpus podporuje viac tvar Seneky. A kafi, Čech asi skôr povie kávě, hm. A kterak, to zámeno sa skôr používa v iných prípadoch (Kterak stát o osm miliard přišel, napríklad). Viac prehreškov či podozrivostí si vlastnými silami neuvedomujem. Azda ma neodmietneš zorientovať, budem Ti za to vďačný, ak by to niečo mohlo znamenať.
Není to nic zásadního, neústrojný výběr slov, slovosled... sám jsem čtvrtinový Slovák, můj otec chodil do šesté třídy v Petržalce, mám na to tudíž nos... jsi asi na tom levelu, že nevědět to, budu mít jen takový divný pocit, tušení, že je něco v nepořádku - vědět to, je mi to jasné... ony konkrétna, které uvádíš, nejsou podstatné. Je to všechno správně, ale je to malinko cizí v těch jednotlivě nepopsatelných drobnostech. Zkrátka chybí jen určitý cit rodilého mluvčího. Osobně, právě proto, že mi tohle chybí ve slovenštině, nemůžu se korektním způsobem vyjadřovat ke slovensky psaným básním. A proto to nedělám.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
