hm, těžká, aspoň pro mne... první sloku jsem musel přečíst několikrát, abych vůbec pochopila, jak to myslíš... to co vysek jarek se mi naopak velmi líbí, ne však na první přečtení.
Na mě z té básně dýchá hlavně to napůl na konci první sloky (ne báseň ale život) a protiklad v tom, co člověk chce a v tom, co vzhledem ke své zbabělosti může.
Hm, ano, píšu nesrozumitelně. Je to asi prostorové nedorozumění.
na stejné straně kdesi za břehem
vezměte si jezero z názvu
a dva jeho protilehlé břehy
na jeden dejte
ošklivé posměváčky ohavné posmívané
ať se tu vzali odkudkoli (
po proudu proti proudu tady narození
)
na druhý ty, kdo hážou cihly a snaží se posměváčky a posmívané přimět k reakci, nejen k efektu splachovadla
jak budete házet cihly bude voda stoupat
a na jejím dně se bude tvořit město
a to město nebude mít žádný řád ani smysl
a vlastně není tak docela jasné, komu to město patří
které straně
a která strana uteče až stoupne voda
a město se vynoří
kdo utone
a kdo v tom městě a jak a proč
bude bydlet
dojem z „filmu“, ktorý sa mi odohráva pred očami umocňuje túžba po odkrytí toho, čo je za obrazmi
chvíľu som mala pocit, že biblická téma, potom zavrhla
aby som sa k nej opäť vrátila
hej, na mňa ten text pôsobil ako obraz ľudstva
postávajúceho na mŕtvom bode
svojich skutkov i nečinností
Ja neviem, to je nejaká čudná lokalizácia. Vôbec „za břehem“... Na brehu alebo vo vode; „za břehem“ je blbosť. A nevidno odtiaľ do vody sakra:) A druhý verš... Je vystavaný dosť mätúco, na prvé čítanie akoby „oškliví posměváčci“ boli zároveň „ohavní posmívání“. Nie je dosť jasné, že je to viacnásobný podmet. Alebo predsa nie je? Hm.
„posmívaní“ s dvěma čárkami, a tady beru spíše jako přívlastek...?
Jarku, je to prívlastok, ale na čo (na koho) sa vzťahuje? Asi nie na ošklivé posměváčky (bolo by to aj trochu nelogické), asi charakterizuje nový subjekt, keď aj Luisa to v komentári rozlišuje: „na druhý ty, kdo hážou cihly a snaží se posměváčky a posmívané přimět k reakci, nejen k efektu splachovadla“ Lenže tá spojka a mala byť aj v tom druhom verši, aby to bolo jasné. Inak to naozaj vyznieva tak, že „oškliví posměváčci“ a „ohavní posmívaní“ sú jeden subjekt.
Ano, je to na břehu, takovéto zmatky pramení z mojí paličatosti, chtěla jsem tam "za břehem" jelikož se mi zachtělo brát břeh jako jedinou linii mezi vodou a pevninou, podivný nápad, jako asi celý tenhle text.
A s posměváčky a posmívanými - dajak to vysvětlil za mě.
Ano, takhle ne.
Já vím... ale nedá mi to (nepsat). Po všech těch kvantech papírů si někdy nechci přiznat, že kdybych dělala vlaštovky, bylo by to stejný. A někdy pak mám takovou chuť se omluvit za publikaci. Teď zrovna třeba.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
