rozhodně si nemyslím, že bys měla přestat
malovat ne
protože to v sobě máš
nikdy se neusmívala
když se nebylo čemu smát
a vždycky mluvila o něco upřímněji než měla
chtěla jsem jí věřit
a mluvila jsem o tom že jedu kreslit havrany
a že i když už dávno nestuduji portrét
jednou se vrátím
neřekla jsem že jiní mi předepisují psát
a neřekla jsem že to něco co ve mně je nemám
že se do mě vemluvili lidé
němými stopami ztracenými v sněhu
které nedokážu
a ani neumím číst
všechno co o lidech vím
je to, co bývá večer vidět za okny paneláků
to proto mám strach z lidí kteří v noci spí
protože nemohou uvidět tmu
lidí kteří si v té tmě nevšimnou
nesčetných ohňostrojů vepsaných mezi nahodilými borovicemi
bojím se jejich slov protože oni na samotu nevěří
tak jako slov která jsem řekla když mě pustili
do svých vlastních cizích dveří
/déle než do hodiny už se nedá
bezpečně mlčet/
a pokud miluji tak světla která svítí mi u nohou
a přece patří jakémusi neznámému městu
a věřím jistě na letadla
a bójky komínů
narodila jsem se na sídlišti
všechno co vím je
že zhasínají k ránu
od Luisa
dne 06.01.2013 00:29 ·
5 Komentářů ·
524x čteno ·
tohle že je nepovedený? Do *, Luiso, mám ti sem dát něco nepovedenýho, abys věděla jakou hrůzu je možný vyprodukovat? :)) to je děsný, Luise se nepovedlo a já musim dát palec.
Nahodilé borovice. Divila jsem se že se nikdo nezeptal. Borovice jsou takovej sídlištní strom, podle mě. Mimo sídliště ve městě moc borovic není, myslím. Na sídlišti skoro vždycky. A nahodile proto, že tam netvoří les, ale... povinnou zeleň, aby lidi bez lesa neumřeli? Nevím, no. Asi to v tom textu nemá co dělat.
Zarputile... to ano. Mně se v mé hlavě totiž nelíbí. Pokud se Ti ještě něco nezdá, jen mi pomůže když to napíšeš.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
