sa susedom narodili dvojčatá
odvtedy patríme do jej sveta v ktorom mátoží
už od mala
nadvihne vrchnák šikovne
nahmatá hebučké jednorázovky
obťažkané pitným režimom batoliat
a s materinským úsmevom ich natlačí
do igelitky
s nápisom: to najlepšie pre mňa
minule
bez potlesku
plač ju škrtil pod krkom
hlas prelomený rozčúlením
zadŕhavo obviňoval:"..svine!
hnusné svine zdochliny
sa majú hádzať do hnoja..!"
pozrela som na jej ruky a ovracala
vkusne upravenú skalku vedľa
smetného koša ukrutne
smradľavého
včerajší
deň bol sivý od plaču
bezradne pri bráne odpľúvala
vedľa vyčaptaného kapca
ľavá ruka vo vrecku
kvetovanej fertušky po materi
pravou dlaňou nacvičeným pohybom
rozotiera nos medzi oči
do vrások na čele
lemovaných strihom podľa veľmi plytkej misky
smetiari ju predbehli
na vine je choroba čo jej trčí
z pohľadu
Gita, hybaj domov! hovorím a som v jej opatere: "..nemáš čiapku!
musíš mať čiapku!
čiapku! rozbolí ťa hlava!.."
ma zahŕňa
karhavým tónom na aký je zvyknutá
odjakživa až k vlastnému dvoru tam
do úzkej škáry vo dverách kôlne
hladkavo šepne: "spinkáte?
spinkajte dieťatká moje
bábätka"
.
.
od Marta
dne 01.02.2013 14:35 ·
9 Komentářů ·
442x čteno ·
"bezradne pri bráne odpľúvala
vedľa vyčaptaného kapca
ľavá ruka vo vrecku
kvetovanej fertušky po materi
pravou dlaňou nacvičeným pohybom
rozotiera nos medzi oči
do vrások na čele..."
Marti, v některých pasážích se musím vracet, abych se dostal do děje - možná na vině forma závěrečné, která se mi jakoby slévá, ztrácím "kontrolu" nad textem, nad dějem, a nebo nedokážu udržet pozornost ve výpravnosti obrazu.
Čtu si po kouscích, a ty jednotlivé vnímám až v jakési pozvolné kontinuitě obsahu. Máš krásné myšlenky, kterými se sice občas prodírám (určitě i díky mým občasným problémům s jazykem), ale na konci onoho mám vždycky pocit, že to stálo za to.:)
stále se vracím a nemohu proniknout, začátek jakoby radostný
pak mě to přijde až kruté, to škrcení a pláč dětí,
nevím, snad ani nechci pronikat, nebo mě to něco obrovsky krutě děsivého přopomíná,
nevím, co chtěl básník dílem říci, jaké poselství předat, nevím...!
vieš. Jarku, aj sa usmievam, aj akosi neviem, či mám usmievať
skúsila som tú formu nechať tak, neupravovať
chcela som vyvolať to strácanie kontroly..istým spôsobom
chcela som do textu, do jeho plynutia, nejako dostať tú jej pomätenosť
hlavne záverečná časť..už som ju aj mala upravenú, aby sa čítala ľahšie a potom..chcela som skúsiť, čo poviete
/som ale potvora/
ďakujem ti teda :)
rozumiem, In, no predsalen
myslíš, že by som mala upraviť text tak, aby sa takpovediac čítal plynulejšie, abo ti ten mierny chaos vo frázovaní neprekážal
?
prosím
Mně se to nezdá vůbec chaotický, naopak přesně s posloupností, jak třeba jde den za dnem. Neměnila bych nic. Teď si myslím, že dočista nic.
Zdá se Ti to podezřelé?
Mně taky.:)
Jednoduše mám tady všechno, co jsem mohla od textu dostat.
Příběh, zásah do mého srdečního svalu, chvění které mi po přečtení přetrvá, přesah co do druhu životní pravdy, ať už je zapřičiněný jistým náhledem autora, skulinkou kterou hledí, nebo jen mým dalekohledem, či docela něčím jiným a ani jinak s formou nebo způsobem pojetí slova i úchopu tématu nemám problém. Nestává se mi to často, to je pravda.
Takže nemůžu napsat víc, dostala jsem dárek a to já obyčejně nikdy nevím co mám přesně říct, i přesto, že se toho ve mně odehrává víc než dost.
to je dobře, žes to zkusila - to co popisuju může být jen mým jiným způsobem čtení, musím se Tvůj způsob naučit rozpoznat, a pak i čtením získat na svoji stranu, protože obsah, jak jsem nahoře podotknul, vždycky stojí za to.:)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
