mlčky
naproti bleděmodré vitráži kostela
na vydlážděném kruhu
stromy splývaly
tak jako slova ze rtů
tak jako
kousky skla
---
odněkud začalo hřmít
zmodralo nebe
a v kavárně rozsvítili
/možná jsem měla zůstat venku
a rozpustit si vlasy/
nevím co bylo potom
- ne, nic o zámeckých zahradách
o tichu co našlapuje po kočičích hlavách
a filigránských verších
nevím nic
---
je to jen vzpomínka
jako mnoho jiných
nedobytá energie okamžiku
jediné zrcadlo které máme
a ve kterém žel
chybí náš vlastní obraz a které
nedá se přikrýt než
šarlatovým závojem díků
od Luisa
dne 15.08.2013 16:42 ·
9 Komentářů ·
332x čteno ·
popravdě ta poslední sloka mě tu trochu ruší...nějakým svým mudrlanstvím, či co...a šarlatový závoj díků, ten to dovršil...
možná má ta báseň adresáta, který pochopí...
já jako čtenář říkám, pro mě je báseň dobrá do té závěrečné ...
Kočičí hlavy a šarlatový závoj.Tyhle Tvé vyslance nechám stát raději za dveřmi.Tvou zem tu nešlechtí.
Tvoje zápisky povětšinou vnímám jako překlad listu v knize, kde si právě dočítáš. Na některé detaily jsou mi přirozeně šťastnou náhodou, když zbůhdarma otevřu v zapadlém antikvariátu zaprášený básnický zápisník, který svým obsahem neskládá ruce v klín, nýbrž je stále živý a nadto má schopnost se zjevit v pravý okamžik. Když nebudu zbabělá hledět zpět, zahlídnu Tě napříč časem.
Takže jak Vás tak čtu - je to mdlé, jsem si to přeložila.
Dávám za pravdu Martě, ten zápis není celý, vůbec ne.
A za pravdu Ingrid, jako, já věděla, že ten šarlatovej závoj je tam k naštvání a taky to tak má být, i když možná... jo, je pravda, že jsem měla napsat, že to byl vlastně koberec, červenej koberec před babiččiným zrcadlem. Ta poslední strofa se před ním odehrává. Nevim, budu se do toho muset nějak obout, zaprvý píšu pořád o babičce a ne a ne to napsat pořádně, zadruhý to už je několikátej text který bych zařadila do "noa co" kategorie. Já to jen tak nějak potřebovala potvrdit a slyšet z jiných, než vlastních úst... díky.
Dvojnásobná expozice modré - houbelec leda, ta modrá je pokaždý jiná, akorát je to holt blbě napsaný :)
A Vorčo - báseň adresáta? Tak jak to myslíš asi ne. Pro koho píšu ví Bůh. Ale ví Bůh pro koho píšu? /taková univerzální Mikuláškovská odpověď téměř na cokoli
Ten závoj a to přikrývání. To já právě nevim. Už In se to nelíbilo.
Já to tam dala schválně takový... na naštvání.
Vždyť to zní až křesťansky - jednak je tam červená barva, jednak "závoj díků" :D sakra, závoj díků může existovat jedině v nějakým připitomělým dojemným schólovým hitu - neslyšíš to tam?
Proto to tam je. Jako taková ta trapná upřímnost.
Ale máš pravdu. Je to takový plácání, dost. Nejen ten konec. Protože pokud jde o mě, tak dokud nejsem u psaní víc než žena tak to psaní stojí za houbelec. Díky za komentář. Velmi.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
