Zvykej si konat i to, nač si netroufáš! Vždyť i levice, k ostatním výkonům nedostatkem zvyku neobratná, otěží vládne rázněji než pravice. Přivykla tomu. (Marcus Aurelius)
Jsem smutná, že to nepokračuje. Vždycky jsem doufala, že tímhle básně začínají a ne končí.
Ale takhle to asi... zní líp.
/vždycky je důležité jen to, aby to znělo, ne?/
Palec.
Vlastně je to možná vůbec nejkratší báseň před kterou jsem kdy musela smeknout. Tak ať.
Já mám k takovým náklonnost, zároveň ale v těch zobecněním už nějak mimo vůli hledám mezery, což bych asi neměl, ale funguje mi to tak.
Jinak samo velmi přiléhavé přirovnání ke všem možným krizím a depresím. Jako by to celé najednou bylo snadné. Snadné to je přečíst ale ne vyštrachat z tmy. A jak kdy.
Vždycky jsem doufala, že tímhle básně začínají a ne končí.
Básně. Asi jsem někde jednou napsala do jinýho textu-neměl jsem psát básně, měl jsem je žít. Tady by se i jeden tomu výroku bránil. Vždycky záleží jen na tom, co vidíš.
Voronko,trochu bych teď asi objímala.
Vorejs,
zvláštní sloveso, infinitiv, žejo? Zase jsi ho našel.:)
Jarek,
polní telefony nezvedám, abys věděl. Zakreslím Ti do mapy. Rozumím. Končím.
Wiki,
připíjím pitbulovi v Tobě ukrytém, v odvaze za další nové ráno.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES