Na světě existují věci, které jsou tak odporné, že je nutno je skrývat a zamlčovat, nejen z důvodů estetických, nýbrž z důvodů čistě humánních. Pravda například. (Friedrich Nietzsche)
Poslali mě sem nakreslit tu prazvláštní modř
za zádama mi z mraků kouká olymp s nahýma múzama
vím že tahle modř se zas po staletí neobjeví
a že umřu než se zase vrátí
tolik mě naučili a taky něco o kalokagathii
protože jen jeden člověk stihne doběhnout
aby ji nakreslil
no takže hlavně to teď zas nějak nepokecat
jak tenkrát michelangelo
tu modř mu sice nevěřili
ale doběh první
byl sochařem
Pomalu do mě vtéká
lidé se diví že mizí
olymp se baví a moje múza je tam nahoře strašně nervózní
tam někde vlevo bouří hory
modrý vrchy mejch písmen ztěžklý deštěm
jo to jsou ty hory kam jdu
moje múza si kouše nehty
a modři ubývá
už je mi po okraj ach jo
prochodím život s upřímnejma očima
ne ještě nedohasínám to jen slunce
to jen antický chrámy jsou vznešenější než kdy předtím
na tratištích zlata a krve
vysmívám se tvýmu patetismu
pardon, patosu
hlavně to nepokecat
hlavně teď nezačít o tetinejch potosech
a neskončit u Potosí jako obvykle
jen prostě napsat báseň tak jako se to obyčejně dělá
jen ještě musím říct
že si taky koupím ty šaty z červánků
mám ráda rána na benzínkách
nikdy si nevzpomenu na co v nich myslím
škodolibě se směju otrávenejm ksichtům
jako oni si čistím zuby a plivu do cizích umyvadel
než pojedu zas dál
a kam vlastně
udivená ránem a zimou
odjíždím abych se zase za čas vrátila domů
a ze všeho nejradši mám rána na benzínkách
věřím že jen v nich jako v cizích ohnutejch zrcadlech
se dá vidět život tak jak je
plivat pěnu do umyvadel
koukat jak vychází slunce
rozpačitě snídat ze sáčku
škodolibě se smát těm druhejm
a milovat
smát se jeho patosu
že neumí být geniální ale jen mazanej
a chytrej a že se tomu říká inteligence
přitom je to jen omezenost
a že jsem taky taková
voní mi benzin
joa ještě mi bylo jednoho večera dáno
vypít z nebe inkoust
na to na těch benzínkách taky myslím já vim
vím že se jednou potkáme
ať půjdu rychle nebo pomalu
nejsem správně romantická voní mi benzin
prostě to vím
vlastně se blýská
že celej život prochodím s upřímnejma očima
to ta modř
a antický chrámy o něco vznešenější na tratištích krve pomalu zhasínaj
to nic to jen slunce
tolik mě naučili a taky že mám pozdravit
zdviženou pravicí a vstoje uhasit ho
od Luisa
dne 07.05.2012 22:03 ·
16 Komentářů ·
650x čteno ·
Uff.
Velmi netradiční pojetí. Velmi mnoho informací, slov i zjevů, myšlenek i mezivstupů, pravd i líčidel, paruk, drobet děsu, krásy i opatrnosti, slza odvahy i její opak a kaňka autokritiky.
Chtěla bych si tu novou pěšinku učísnout, ale odkud kam? A ani zbla netuším, zda jde o báseň, nebo spíš jen o poeticky žvatlavé smyšlení s trochu bojácným i milým úsměvem.
Na tuto skladbu si nyní příliš netroufám. Uvidíme, nechám zrát.
Achjo!
Tak zaprvé si na to kromě Tebe netroufá už vůbec nikdo...
Buď Vás vyčerpávám nebo se bojíte být upřímní...
Achjo. Já vím no.
Píšeš že je tam příliš mnoho všeho možného. Jenže já se proboha snažila psát uceleně. No to ne tohle. :D
Jedinej důsledek kterej z toho jednoduše musí plynout je že jdu psát prózu. Protože Vám věřím jak to je.
A protože je próza pro mě něco naprosto odpornýho (promiňte mi ten výraz, ale beru prózu zhruba jako synonymum lži) tak to třeba nedopadne tak špatně. Chápu že se pod báseň nepíše co se autor rozhodl nadále provozovat, ale myslím, že to sem taknějak patří. Ať žije poezie.
No, Luiso, venku je teď po té dlouhé zimě teplo, lidi běhaj za sluníčkem. Takže si ty no komenty neber až tak vážně. Včetně toho mého. Ale to zas nebude počasím.:)
Snažila ses psát uceleně...svýho druhu typ ucelenosti, ale spíš právě na tu prózu. Ale je to jenom tenhle text. A zas na druhou stranu proč nezkusit to či ono. Tedy prozaický text? Proč ne?
A taky si neodpustím, působíš na mě trochu jako Olda v poslední době. Nemůžu popřít, že právě v tomto textu jsem nezaznamenala alespoň dva nebo tři autory, kteří tady publikují. Však na hledání není nic špatného. Ba právě naopak.:)
A nějak to říkám v poslední době často:
Drž se, ne za hlavu.
Šmarjá, za půl hodiny mám mít sbaleno a jet!
Tak rychlovka-monolog ve filmu o tom, jak se autor pere se svými antickými kořeny.
Asi se toho na čtenáře sype moc naráz a nestačí trávit. Chce to číst vícekrát a v pohodě.
Tak zaprvé si na to kromě Tebe netroufá už vůbec nikdo...
Buď Vás vyčerpávám nebo se bojíte být upřímní...
tak zaprvé se dostanu na net, tak abych měla čas číst1-2xtýdně, a tvá básen nění na jedno přelítnutí očima, to fakt ne, ta chce klid a pohodu na čtení, vrátím se..
In, cos mi to probůh udělala?! Že si ale troufáš ke čtenářům... ale jo asi jsem vděčná a radši se nedomýšlím co se jim honí v hlavě.
(Že tu vidíš jiné autory? Inu, možné to je, já do sebe až tak nevidím, snažila jsem se ořezat své obvyklé šílenosti a být strohá, možná pak mohu působit jako někdo jiný. --A jsem ráda za všechny Tvoje myšlenky, věru žes mi pomohla.)
Jinak Vám děkuju za komentář myslím že to je tady na místě.
Tomáši... múzy jsou asi frekventované téma a ta Tvoje báseň by mě taky zajímala.
Jenny... vždyť to jsem já kdo se tady má snažit přicházet ke čtenáři a já kdo se v tom tak topí.
rajmund... no, doufám žes to stihl a neproklínáš teď všecky múzy co znáš. Jo, sypu toho na čtenáře moc, je to taková velká voda ve které se někde na konci topím já :)
dali... mám takovej pocit že tohle není ani názor jako spíš pravda, tak.
a rezi, já jsem na Tebe nijak neútočila, chápu že lidi dělají i jiný věci než že čtou Sekanou, že jo... I já dělám i jiný věci.
tak a je to.začít je nejdůležitější a pak už jen sledovat kam až se člověk sám sebou probrabe. takhle to na mě působí,podobný styl se mi líbí, za předpokladu,že jsem to správně opsal a při psaní prožíváš něco takového.ještě si to přečtu, ale nemyslím si,že bych napsal ještě nějaký komentář.zajímavé
A to jsem si myslela, že já jsem hnidopich.
No, meri, přítel slova, přítel poezie, literatury, jak myslíš. Snad ne nepřítel.
Dík, žes reagovala na avízo.
Taktéž i ostatním.
Chm, slušnost, ne! Neodpovídat na otázky je podle mě stejně slušné jako odpovídat. Ale vážím si Vašich zásad a odpovědí.
(Že mi to ale Inka zavařila teda, to se nedá popřít, to ne :))
leporelos... díky že ses zastavil
Sonja... To, že ti to přijde jako próza je podle mě správnej postřeh narozdíl od prvotního autorova, který domnívaje se že napsal báseň to šupl sem. A "příliš intelektuální portál", cože? Co bych já tu potom se svým věkem, jazykem a vědomostmi měla co dělat? Takhle to neberu teda.
echinacea... ano, próza, do mistrů míle.
meri... No, já dávám někdy přednost nespisovným tvarům, neboť mi pak báseň přijde schůdnější.
směs holčičích pocitů v náladě tak akorát na pokusy
Tak tady tohle je pořádná rána. Přemýšlím o tom jestli padla vedle či ne. A nevím. Nevím kde tu bereš to slovo "pocit". A "holčičí". A že bych se s tím měla po napsání víc dřít. Pravdaže ano. Ale já už se do té situace nevrátila. Zůstal mi podprůměrnej text. Jo. Ale myslím že se z něj víc nevybrousí, že by tím ztratil ten počáteční vklad. A ne že bych to nezkoušela... každopádně pardon, že tu takto reaguji, vím, že jsi psala na tu Inčinu výzvu, jen... myslím že aby to nějakej smysl musím odpovědět. Hm.
Já nemyslela že musím kvůli nějakému pravidlu, ale že musím protože dialog čtenáře a autora je pro mě důležitý. Avšak byla jsem trochu rozpačitá zda budeš mít chuť na mou odpověď, když jsi psala vlastně na Inčinu výzvu.
Ne, mě se dotknout nemůžeš skrz nějaký můj text, sama si je kritizuji víc než kdo jiný a myslím že to je tak správně.
(Možná to vyznělo uraženě když si to po sobě čtu, ale rozhodně jsem uražená nebyla, spíš překvapená.)
A jinak, když o tom tak přemýšlím asi mám jen prostou averzi ke slovu "holčičí", "dívčí" je skoro to stejné a to bych už brala, takže tu vlastně mlátím prázdnou slámu....
...chtěla jsem říct že jsem ráda za Tvůj pohled, potřebuju to, potřebuju. Některých zmíněných bodů a dojmů se chytám na té horolezecké dráze poezie. Díky.
Víš a teď to čtu zase znovu, jak říkáš to nic, to jen slunce a najednou slyším tu melodii od Rotrrový
To nic, to jen tak do očí mi
padlo asi zrnko prachu.
To nic, to jen tak vždyt
to není slza ani kapka strachu.
Jen rosa mých přání,
jen inkoust mých zpráv.
nějak se mi koukám neodeslal koment, takže v kostce, střihová záležitost, podle mýho až felliniovská etuda popisu jedný vteřiny v jedný hlavě
mně se text v podstatě líbí
tak jo, vracím se, čtu čtu obracím to v tlapkách jak veverka oříšek
jo už vím, připomíná mi to povídání
jaké píše jardajj (něco o...) akorát, že ty je máš slušnýma slovama vázaný a po holčičím způsobu viz. šaty z červánků..
In... ta písnička je skvělá, tuhle neznám, teda teď už si ji několik dní zpívám, achjo :)
Na něco do Felliniho se mrknu, zajímavý.
Noa ty zatracený "šaty z červánků" jsou tam čtenáři vyloženě natruc. Chtěla jsem je tam i když jsem tušila že současná i minulá avantgarda si to vyloží jako něco nechutnýho. Nebo růžovýho. (skoro synonyma) Nebo naivního nebo já nevím. Jo.
A že si píšu pro sebe... to asi i vědomě. "hroby myšlenek" tak nějak si to myslím napsal teď někdy... a o knihách. Hroby se neotvírají, knihy ano? Hm.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
