Ťažko povie človek, že mu nič nechýba, ak vnútorne cíti, že je to inak.
Tá nespokojnosť a deficit " niečoho“ tu bude vždy, lebo akonáhle dosiahneme vysnívané méty, prídu nové. Ak ich nedosiahneme, dostaví sa pocit sklamania. Často nad tým premýšľam, lebo to mám podobne a stále som sa nedopátrala k tomu, čo to "niečo" je.
Možno len duša a zvlášť duša umelca(potreba tvoriť) neustále prahne po nových skúsenostiach, aby ich pretavila do matérie, hľadajúc tak pocit uspokojenia a zmysel života.
Voron, tá Tvoja úprimnosť ma vždy dostane.
Posledné dva verše pre mňa výborné, nielen obsahom, ale aj zvukom.
Nespokojenost jednoho je dobrou předzvěstí nejen tvorby.
Stále je potřeba se na něco těšit v touze najít, zažít
už od fusaku, kterej je sice jistotou dobrý pohody,
ale i jistotou omezenejch rozhledů.
A pak taky: nikdo nepřipustí, že všechno může být i jinak,
pokud sám nahlíží na ono sousloví pouze jako na sdělení -
ano, ono to chvíli trvá...:)
A že souhlas i s výše kolegyněmi řečeným.
(jinak i ve stínu osla lze vytušit slunce... :)).
Já tady musím trochu trapně přiznat, že jsem to nějak nepochopila, no. Nevím, co si představit pod tím "svět v mém mínění", nevím co znamená "k určeným změnám"... nerozumím, proč se hovoří o marnivosti jako o věčné nespokojenosti - já vnímám marnivost jako vlastnost jiného druhu... a tu větu od Wericha neznám a netuším tím pádem kontext. Takže jsem se asi vlastně vůbec poprvý v Tvojí básni trochu ztratila :)
Luis, je možné, že k tvému nepochopení, přispěla věková propast...
vysvětlím tedy...svět v mém mínění...možná k tomu přispěla doba, ve které jsem vyrůstala, ale ten svět za velkou louží, jsem vždycky dost odsuzovala, možná jsem ale, nebyla dost informovaná...
k určeným změnám...váže se to ke změnám v názorech, které přišly samy o sobě...
s tou marnivostí nevím...možná to beru svým způsobem jako hřích, být marnivá...jenže si myslím, že je ještě jeden druh marnivosti, který máš asi na mysli ty a to je "určitá zbytečnost"...
no sama po pravdě nevím, jak moc jsem ty moje myšlenky vysvětlila...
Nejvíc se mi líbí ta prostřední strofa (tam mě text začal opravdu bavit) a pak to, kam jste s Werichem dofilosofovali ... :) Hezké zamyšlení, nad sebou (já nade mnou:)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
