Přes oblak přísvit, jak by hodil rybou.
Mraky opěšalé vodní vědra táhnou,
vzduch sevřený je - až na tenký plech.
Už bys vlásek neprostrčil
mezi nebe a zem.
Pro stromy plachta jenom trochu vzdutá
pod nimi postavy vlečou slisovaně
své nohy s berlí analgetik
hlavami tlučou o tlakovou níž.
od Vladimir Kovacic
dne 18.01.2026 19:11 ·
2 Komentářů ·
36x čteno ·
tvoj text mi evokuje stav, keď sa človek nedokáže nadýchnuť
nemyslím fyzicky
je depresívny
až
povedala by som
dusivý
trochu mi chýba niečo ako moment odľahčenia
no veru
ale zrejme si chcel, aby text pôsobil práve takto
Ano, deprese a únava, člověk vleče nohy za sebou. A jako by to nemělo mít konce. Odlehčení přichází, když se vyčasí.
Vystihla jsi to krásně. Děkuju za koment.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
