Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - nevážně » Neříkej
Neříkej
je to tajemství
chytil mě za ruku
a já rudá přikyvovala
snažila se popadnout dech

den se vleče jak sousedčin baset
vždycky když běží kolem
slyším stádo krav
na zemi perly
stopy od slimáka
hlavně popiš oči
ty jeho svěšené oči
není zlý jen
zoufale ošklivý

tajné věci chutnají sladce
zmrzlina která v horkém dni
stéká do prstů
jahodová - kosí zobáček
čokoládová - první vzlétnutí
třepotavé a krátké
prokousnu oplatku
dala bych ti ochutnat
ale nevidím tě

horké léto buší
do oken panelových domů
chci se zeptat
jestli se taky bojíš koster
co vstávají
ze vzorů na kobercích
když nemůžeš spát
přeskakuješ po nábytku
v kapse talisman
basetí dráp

paneláky se k sobě kymácivě kloní
chtějí se líbat
nad hřištěm zdvižený koutek
nedomrlá chudinka ryba
s dutou hlavou
prořídlou ploutvičkou zařízlou v čase
beznadějně se mrská
v louži pod klouzačkou
dětský smích a jedna
dobře mířená
tma

smutek se vleče
jak sousedčin baset
není zlý jen
zoufale ošklivý
hlavně popiš oči
ty svoje svěšené oči
horké léto fackuje
beznadějně rozpálená okna
tváře paneláků
Komentáře
18.02.2026 08:50 Vorona
avatar Stihlo, jo umíš ty popisy, bizarní obrazy, který tomu dávají dobrou atmosféru na působení na čtenáře a je vidět,že pro to máš cit
Za mě dobrý, bez přílišné snahy,kousek
Chci se zeptat
Jestli se taky bojíš koster
Co vstávají
Že vzoru na kobercích
Když nemůžeš spat
25.02.2026 17:24 midi
avatar No baseta jsi vystihla dobře. Jinak se přiznám, že se v tom ztrácím jako v nějaký šizoidní náladě. Promiň, nejvíc mi to připomnělo moje dávný návštěvy za příbuznou na psychiatrii, bylo to vyždímávající
Jo a bojím se někdy v noci dát z postele na zem nohy, aby mě nechňapl krokodýl. Tuhle pitomůstku si nesu celej život už od dětství.
27.02.2026 21:03 Marta
avatar tvoje obrazy, Stino, zachytené akoby z detskej perspektívy
no prelína sa v nich temnota s erotičnom (no veru) kdesi až k úzkosti
a to celé akoby jedným dychom.....a na pozadí stále obraz baseta a jeho očí....ech
ja som si to užila, mám rada tento druh výpovedí
pekne
28.03.2026 21:30 Stinohra
avatar děkuju všem :)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop