Naděje je sen bdícího. (Aristoteles ze Stageiry)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - vázaný verš » Obřanská pole

Obřanská pole

Prázdný vagón tunelem

tamtam tluče přijede

klekánice vyšívá

perlinkovou nití vlak

noc vrcholí kamenem

cesty které končí v něm

navracet se nesmějí

češou hvězdy alejí

Komentáře

22.03.2012 22:28

Indigo

Obřanský tunel, vlaky, které nedojely...ani k rozumu...a pokrok, kdo ví, jak to s ním je...

Tak jako tak, smutníš nad zažloutlou fotografií, však vcelku vyvedeně.

29.03.2012 11:19

rajmund

V té brněnské čtvrti žila Simona Monyová:)

12.07.2012 06:50

rezka

na první přečtení mi přišlo jako že někdo umřel=cesty
které se nesmějí vracet, (ani smát ne) tunel (ten poslední) klekánice odnášela zatoulané děti nebo lidí (něco jako smrtka)
česané hvězdy alejí = pohřeb, svíce...
a pak čtu v komentu o Monyové a říkám si jo
tak je to jasný, je to o ní, rozloučení..( ? )

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES