Tak já si to trochec rozeberu.
Zákon je pánův hlas a slyší ho všichni bez ohledu na jakoukoli hierarchii, nebo druh.
Zákon je zbytečný, když není komu by zákonem byl.
Tedy všechno jak má být.
Policajt je představitel zákona. Do zahrady spadne míč. Míč představuje nástroj hry a u sousedů je nejspíš taky jen kočka a pes.Sousední pes běží jenom k plotu zahrady? Každá zahrada je stát a každý pes je asi policajt...ale pes, kočka i děti si chtějí jenom hrát...proto se pes ptá, proč zrovna já? A z míče není nic, natož hra a míč je majetkem státu. Arzenálem pána, jako všechny zahrady a nad hierarchie, druhy i nižší zákony.
A vděčnost je jen způsob jak něco za něco?
Vrací mě to zpátky - zákon je ako pánov hlas.
Skoro jako z četby ruských klasiků. Kromě prostřední části, o té nevím co si myslet, ta mi tam nesedí, ne, že by tam neměla být, to ne, jen... v Rusku se jim určitě neříká policajti (možná jo, to já nevím) - a taky jim nevadí, že to musí dělat oni. Tak praví můj obraz.
bez nejakého hlbšieho analyzovania
3 na prvý pohľad nesúvisiace texty spojené významovo
páči sa mi použitie detí a zvierat ako toho najprirodzenejšieho
No nehnevaj sa Dali, ale veľa bystroumu si teda nepredviedol. Po prečítaní mi ostal len rozpačitý pocit a neurčitá otázka: A čo? Zatiaľ čo som si mal pľasnúť po čele so zvolaním Úúú, ten to vystihol – to by bola správna reakcia, keby bol na ňu dôvod.
Vrcholným predstaviteľom poézie tohto typu je v Česku asi Miroslav Holub (zbierka Naopak), ale aj on ma o legitímnosti svojich vývodov presviedča len v niektorých číslach, napr. tu http://www.hf.uio...uvaha.html
viz Tvůj odkaz, dajak - "dávná stadia", a znovu dávná stadia...,
a ani v tom kolem jsem moc nerozpoznal spojitost či souvislost s daliho výš - slepý či hluchý jsem?
:)
Jarku, Holub má v zbierke Naaopak celú sériu básní nazvaných Stručná úvaha o... (teorii relativity, slunci, smíchu...); viem si predstaviť, že by medzi ne zapadol i Daliho Zákon ako Stručná úvaha o zákone, i keď to možno podľa toho jedného príkladu na ktorý odkazujem nie je zrejmé. Spoločným znakom týchto básní je citový dištanc, dôraz na vecnosť a triezvy úsudok, logické usúvsťažňovanie javov jazykom prózy a ich komprimovanie do podoby lakonickej gnómy alebo drobného príbehu.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
