Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » z pevnosti
z pevnosti


tam stojí strom
jsou kořeny sklepy
kmen pevnost z nich
větve jen ruce vzhůru
pro hnízdo

koruna střechy dní
z blízka

jsou stromy vlasy matky
krajiny mé otec poustevník
můj kmen pevnost z nich
větve jen ruce vzhůru
pro hnízdo
šli ptáci spát
koruny střechy dní

tak postál strom
můj arbor
pro pírko a list

má poslední pevnost
noc ticho v poledni


Komentáře
26.01.2013 12:55 Vorona
avatar říkám to furt, že to do vázaného ti podle mne moc sedí...dobré dílo, ne, že bych z toho seděla na zadku, ale dovedu si to představit s hlasovou produkcí a myslím, že by to znělo, jako poezie, jo :-) u mne palec
26.01.2013 13:19 Jaroslav Vraj
avatar Hle, u Tebe už skoro zářný příklad používání anafor.
Sedí mi to opakování, posouvání a rozvíjení obsahu k větší naléhavosti.
- - -
Na první si nemůžu spojit slova, která mají spolusouznít, musím se vždy přeladit ze svýho způsobu čtení, pak se text otevře.

větve jen ruce vzhůru
pro hnízdo

koruna střechy dní
z blízka

tohle mě baví
26.01.2013 13:35 Luisa
avatar
noc ticho v poledni


... děsí mě to. Celé, celý ten způsob uchopení obrazu.
Tohle není vražda, tohle už je po ní, to je takovéto zděšení když detektiv nestihne do bytu včas přestože věděl. Přestože věděl a pak jakoby knížka přestala pokračovat, jakoby to nesmělo mít rozuzlení, když se stala chyba. Ne. Nevím, co říct. Děsí mě to.
26.01.2013 13:40 Stinohra
avatar Přiznám, že u některých tvých děl mi ty anafory přijdou nadbytečné. Ne tady. Přesto je to na mě místy heslovité, asi to mi brání proniknout hloub. Místy je to psané tak, že musím převracet, abych vůbec zjistila, jak to myslíš a myslím, že se mi to dost často ani nepovede. Zkusila jsem si to přepsat pro sebe, tak abych se nervala s tím, jak to říkáš. Neber to jako zásah do básně, spíš "překlad" pro mě.

tam stojí strom
kořeny jsou sklepy
kmen pevnost
větve pro hnízdo
jen ruce vzhůru

koruna z blízka jak
střecha dní

stromy jsou vlasy matky
otec poustevník mé krajiny
můj kmen pevnost
a větve ruce vzhůru
pro hnízdo
kam ptáci šli spát
do korun střech dní

tak postál strom
můj arbor
pro pírko a list

má poslední pevnost
noc ticho v poledni

Možná jsem tím ale zabila původní sdělení. No, takhle to vyšlo mě.
26.01.2013 17:03 dajakbol
avatar Hm, Jarku, Stíno, kde v tejto básni vidíte anafory?

Symbolika stromu, naviac takto explicitne rozvádzaná, mi príde už vyčerpaná. Mám rád keď je v básni strom stromom, sám za seba, obťažkaný ovocím, vtáctvom alebo samovrahom, nie prvoplánovými metaforami („kmen pevnost“ a „větve jen ruce vzhůru“.
26.01.2013 17:54 Jaroslav Vraj
avatar no asi jsem hloupej - pokládal jsem za anaforu i opakování částí veršů nebo vět i v jiné sloce, ne jen u sousledných, a za sebou jdoucích veršů - jak vidno, mylně:)
27.01.2013 09:11 Stinohra
avatar No jo no, sem ujela... neni to anafora, měla sem to prostě nazvat opakováním.
27.01.2013 11:37 piatecezdeviate
avatar zo začiatku sa mi báseň zdala trochu "prestromovaná"
ale plynie v poriadku a neľutujem, že som sa tu zastavila
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop