Dvě věci přivádějí člověka ke zralosti: láska a utrpení. (Johann Messner)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - volný verš » O mlčení

O mlčení

řekni slovo
a navaž úsměv
na poslední slabiku

vykouzli jiskru
z řeky prázdnoty
pak vzplane moře a ryby v něm
zahřejí naše studená těla

a nepal už dopisy
v hloubi svojí duše
jen ohnivé barvy podzimu

pod tíhou mlčení

Komentáře

28.01.2013 12:13

Vorona

prosím admina o změnu v první sloce, na znění

řekni slovo
a navaž úsměv
na poslední slabiku

sorry a díky moc :-)

28.01.2013 15:23

sv Nestesti

Rozdělím se na pro a proti:
první sloka se mi zamlouvá. Určitá jemnost a prosba. Pěkně zakomponované do tří řádků. Asociační cit probuzen.
Druhá mi přijde moc kostnatá.

Vykouzli jiskru, z řeky prázdnoty

, tady úplně vidím volání "Creatio ex nihilo" což mi sedí jen na božskou moc. I obrat planoucího moře (plamenného) je navíc, o hřání těl nemluvě.
V třetí ... mno ... všechny sloky začínají nějakou "prosbou" (řekni/vykouzli/nepal), nezdá se mi to. Zavání spíše věnováním, než výpovědí. Opakující se motiv "ohně" mezi druhou a třetí je také trochu navíc.
Poslední věta. Velmi ráda používáš poslední větu jako rozuzlení básně. Tady se mohla postupně rozložit a vtěsnat do celého těla básně. Připomíná mi to takové ... a víš jaké je ponaučení? (ale na něj už je většinou pozdě).

28.01.2013 15:26

Marta

perfektne si začala, Vorona
hneď som naviazala..na tú poslednú úsmev
no potom som si niektoré verše povedzme odmlčala

z řeky prázdnoty

v hloubi svojí duše

snáď preto, že páchnu pátosom s príchuťou klišé
skrátka bez tých dvoch veršov je to pe mňa sila

28.01.2013 17:21

Vorona

Tade...ano, ta báseň je tak trochu věnovaná :-)
a k tomu

Připomíná mi to takové ... a víš jaké je ponaučení?

to platí spíš pro mě, hledám ponaučení, ale zrovna to je něco, s čím se těžko vyrovnávám :-)

28.01.2013 17:24

Vorona

Marti, toho patosu a klišé s duší jsem si byla vědoma, ale kde je výslovný zákaz použití? :-)
jinak díky :-)

29.01.2013 11:41

Vorona

no asi ne...:-) ale hezky jsi rozebral ty dopisy :-)

29.01.2013 12:53

Stinohra

první dvě sem ti sežrala i s navijákem, hlavně navázání úsměvu na poslední slabiku je uplně vynikající. to ostatní trošinku kulhá... ale jen malinko. čtu tě ráda.

31.01.2013 21:45

Vorona

neva holky, ráda jsem vás tu viděla :-)

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES