Je večer, duha a poblíž řeky návěstí. Z návěstí schází dívka. Vtom štíhlé nohy zešílejí, pružina se začne natahovat neboť on jde jen o poznání rychleji - a pak jako ve zpětném zrcátku počne se pružina smršťovat, hustý vzduch se nohám postavil do cesty - a on - po celou dobu ledabyle předstírá údiv, jenomže místo aby zvedl obočí smrští ho přemýšlením. Zůstává ticho, ticho hnědého večera s oblými lampami, neoholená tvář, barevný deštník a sny plavou kolem a plní lidem plíce a oči. Po večeru je noc. Proč?
...
Břeh a hladká ocel u břehu. Je slunečno, slunce se ale jen dotýká chladných věcí a lidí a psů a borovic. Smích. Stojí v kroužku, jeden je uprostřed, hrají na jelena. Čtu z vyhaslého ohniště těsně u břehu. Realita se rozpadá do šedých kousků popela, jsou všechny stejné, jsou zatraceně stejné. Předstírám že nevidím a mám oči dokořán. K večeru zrůžověly žíly. Proč?
...
Trolejbus, komín, červenobílá odysea kouře. Měla cit pro barvu šedých oblak. Tyčemi prosvítalo slunce. K údivu doktorů. Proč?
...
Slyšela jejich smích když se točily v podivném reji lustrů. Na snímcích japonských foťáků se objevily jiné věci, než měly. Proč?
...
Neuměl žít a nevěděl, jak je na tom špatně. Drželi se za ruce, dokud neměly modrošedý odstín. Skončili pokaždé v paneláku a život připomínal patchwork. Měla krátké vlasy, nebyla hezká a příliš mnoho četla. Proč?
...
Měla bezkrevný úsměv a mluvila až škubala pláčem. V noci se lámala nad cukřenkou. Ve dne ji bolela hlava jako nikoho. Jednoho dne zjistila, že rozstřelili Boha. Tvrdila, že Ježíš ji miluje. Proč?
...
Vařil párky a nedokázal ani nakrájet rohlíky. Občas zvedl pokličku a z hrnce se vyvalila pára. Chodil s utěrkou sem tam a neutřel téměř žádné nádobí. Měl bílé vousy a byl dobře stavěný. Usmíval se a proto byl básník. Proč?
...
Pevné rysy, brýle a rýhy ve tvářích. Vytáhlí muži s propadlými svetry kmitají tužkami. Touží a nesmí - přitom nejsou zdi. A pravé úhly se chovají černobíle. Na špičce se stýkají. Proč?
od Luisa
dne 23.02.2013 23:14 ·
5 Komentářů ·
609x čteno ·
/K štíhlé/zešílely - aha :) - to vzniklo tak, že jsem hledala jiné slovo za "zrychlovaly" a furt mě nic nemohlo napadnout a pak jsem si řekla, no to je přece jasný, tam musí být "zešílely" a teď mi je zase o něco jasnější, co mě k tomu nápadu podvědomě vedlo. No jo. Těžko říct, jestli se tomu dá zabránit./
Jinak - podívej, vím, že to je jeden z mých velmi špatných textů. Ale člověka posouvají právě ty velmi špatné, proto je někdy dobré je zveřejňovat - v naději, že někdo řekne, proč je ten text špatný. Že je špatný a že se opakuje vím, no. Co je špatně ještě: text postrádá motiv. Je to napsané podle té hry, kde musí lidi hádat, jak k dané události došlo. Všechno jsou to skutečné události, které jsem se pokusila co nejpřesněji popsat. Ale nevysvětluji je, ani nemohu, popřela bych tím právě ten svůj popis. Každé vysvětlení totiž popírá vysvětlovanou situaci. Je to tedy smyčka na čtenáře. Nechť se laskavě na paradoxu události a jejího vysvětlení, kteréžto současně nemohou pro člověka existovat, oběsí sám. Jenže tady by bylo oběšení zbytečné, protože text postrádá motiv. A tak. Vím, že špatně, ale nevím jak teda. A zase vím, že tyhle texty jsou moje smrt ani za to přemýšlení to nestojí.
Hezký pozítřejší předpoledne.
Připomíná mi zpřeházené obrázky bez očíslování, přičemž jsem já, ta která má číslovat. Proč?
Autoři a čtenáři v pytli mezi hrachem a popelem, všichni jsme čas od času jako Popelky. Nejenom v textech.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
