Když si ji přečtu jako text, vidím i ty kousky kolem něj, útržky, který bezradně choděj okolo s prosbou o včlenění se - a on ten text jakoby nechtěl, že prej si poradí i bez nich.
Ale při poslechu (říkám tomu virtuální, možná vnitřní hlas) celistvost textu viděná jinak.
Jako konzistentní poetický sdělení, bez pochybností, beze snahy o přílišnou líbivost.
A tak ho pak i vnímám.
Jarku, ano, může to tak působit možná, že tomu schází určitá návaznost, ale ona tam je...možná jsem ji tentokrát až příliš zakuklila :-) díky za pohled :-)
lehko tě chápu :-) tahle asi není na jedno přečtení, čím víc jí sama čtu, tím víc jakoby chápu, proč jsem to napsala ,jak jsem to napsala:-) a díky Jene:-)
no to něco, co je třeba hledat tam možná je a nejspíš to je to ukryté přísloví, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne :-)
díky rezi za poznámku i tobě stillere :-)
sem to nenapsala úplně ,jak jsem chtěla...prostě jsem to myslela, tak, že tak dlouho se chodí k pánu bohu se džbánem a on odpouští, až se mu to ucho utrhne :-)
čím víc jí sama čtu, tím víc jakoby chápu, proč jsem to napsala ,jak jsem to napsala
Tenhle výrok je nejspíš důsledkem Tvého očišťujícího procesu, který možná uzavírá dlouho kvašené procesy nitra, ale čtenáře se tento ozdravující proces prostě vůbec netýká, když Tvůj způsob projevu není dostatečně přesvědčující ve všech ohledech.
Možná, že patří k dílkům podobných -upadneš do mimosmyslu a automaticky zaznamenáváš, nojo, ale co na tom, když čtenář tu horu přes své srdce nepřenese. Co pak. Jaký má pak smysl, žes to napsala, když to nikdo nepochopí, kromě Tebe? Jaký má potom smysl veřejná publikace?
Jináč podobně jak řekl Olda.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
