v novinách tehdy psali
o skládacích harfách do kapsy
hned vedle článku o lapačích snů
já chtěla hrát na bendžo s pahejlkem
radši jen tak
místo křídla
v počůraný uličce co vedla na náměstí
seděl na schodech k měšťáckým dveřím
takovej hubenej se špičatou bradou a velkýma očima
vlasy až k prsům hlavu vzhůru
vypadal
jakože právě hraje na trombón
a noty máčel v krabicovým víně
zatímco ve mně si zněla Neckářova kytára
tak jeho modrej svět na čtyřech kolečkách
a v něm první sen co si snil
rozjel se dřív dost zprudka z kopečka
tam dolů
kde ležely ty opravdický harfy
vlasy až k prsům hlavu vzhůru
tak mám už taky svůj pahejlek
však jako pomníček na svý bendžo
a znovu chodím tou ulicí
jenže po obrazu trombónu
po tónu
slehla se zem
v počůraný uličce co vede na náměstí
najednou všecko co slyším je černobílý
v počůraný uličce co vede na náměstí
vítr
-
to jenom vítr už skládá ze starých novin křídla
asi nadbíhá pianistům
od Indigo
dne 27.03.2012 17:07 ·
9 Komentářů ·
802x čteno ·
jojo, typická vyprávěnka, několikrát sem to dal s mírnejma odstupama a nechám to chvíli v sobě, napoprvé sem byl spokojenej, ovšem tak nějak by to nebyla má reakce, kdybych na tom něco nenašel, takže s odstupem písnu
kliknu na nové dílo, nechám se unášet textem až dole na konci slov čtu autora, tento text čtu a říkám si,
hele jarda napsal něco nového, na konci ovšem čumim,
ač je to mužský text, je psán ženskou rukou, co dodat, překvapení, ani vlastně ne, když vím kdo je tvůj učitel, plkám
no a co, text mě chytil do drápů a nepustil, už vím, že se budu vracet, pro ten náboj co má
Tschm, začala jsem být hrdá na tu jednu počůranou uličku, kterou znám, i když se jí u nás teda říká jinak... Asi znám to jejich (uliček, rozuměj) kouzlo... takový to, co už je dávno pryč, ale pořád se máčí v krabicovým víně... Nevím, co Ti na to mám říct. Asi že mě nutíš přemýšlet a to je zatraceně dobře... Jenom ten Neckář mi tam nesedí, ale to asi ani nemůže, no.
furt se vracím a furt v tom textu nenacházím tebe inko..
křídla harfy počůraný uličky Neckářova kytara krabicový víno starý noviny.. jarda střiženej salvatorem dalím..
kurňa, provovokuje ta báseň ..kdybych to uměla napsala bych báseň o knedlíkách na talíři proloženýma uříznutejma ušima,jako příloha vydloubaný oči ve kterých se odráží střípky života..protože to neumím, vracím se číst, co to má společnýho s tvou básní? jo to nevim..
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
